Autor: Neal Shusterman, Jarrod Shusterman | Nakladatelství: YOLI | Počet stran: 384 | Měsíc a rok vydání: 09/2019

ANOTACE: VŠICHNI SI BUDOU PAMATOVAT, KDE BYLI, KDYŽ VYSCHLY VODOVODY. Sucho – nebo Bezvodí, jak tomu všichni říkají – už trvá nějakou dobu. Život se proměnil v nekonečný seznam zákazů: nezalévejte zahrady, nebuďte dlouho ve sprše, nepodléhejte panice. Jenže teď už žádná voda nezbývá. Alyssina poklidná ulice na předměstí se najednou propadne do válečné zóny plné zoufalství a násilí. Když se její rodiče nevrátí domů, musí dát dohromady skupinu osob, které by se za normálních okolností asi nepotkaly, a zahájit pátrání po vodě. Každý z nich bude muset učinit neskutečná rozhodnutí, aby přežil.

MÉ POCITY A DOJMY: Ještě než si rozebereme tuto knížku, tak bych vás ráda seznámila s jednou svojí vzpomínkou týkající se vody. Když mi bylo asi tak 7 let, šla jsem na operaci levého oka. Živě si pamatuji, jak jsem po probuzení měla oko zalepené a šíleně mě to štvalo. Co bylo ale mnohem, mnohem horší byl fakt, že mi po probuzení z narkózy nemohli dát napít, aby mi nebylo špatně. Moje maminka tedy alespoň vzala namočený látkový kapesník a otírala mi s ním suché rty. Živě si pamatuji, jak šílenou jsem měla žízeň 💧. Pamatuji si, že bych v tu chvíli nejradši vypila třeba Máchovo jezero. A taky si pamatuji, jak obrovskou jsem měla chuť jí ten kapesník násilím vyrvat z rukou a vymačkat si tu trošku vody do pusy. A přesto si neumím představit, jak je postavám a všem lidem v tomto příběhu.

"Kohoutek v kuchyni vydává velice bizarní zvuky. Kašle a sípá, jako by dostal záchvat astmatu. Bublá, jako když se někdo topí. Jednou prskne a pak se odmlčí."

Sucho je dystopie odehrávající se v době kdy na území jižní Kalifornie dojde voda. Už delší dobu jsou sice platná opatření jako zákaz zalévání, napouštění bazénů a dalšího plýtvání, ale i tak dojde na nejhorší a vodovody vyschnou 🔥. A tak jedna z hlavních hrdinek, šestnáctiletá Alyssa, otočí 4. června kohoutkem, který akorát vydává bizarní zvuky, ale nevyteče z něj ani jediná kapka tolik potřebné vody. V místním obchodě nastává krutý boj o vodu, které je nedostatek. Rodiče Alyssy a jejího desetiletého bratra Garretta se tedy vydají na pobřeží v naději, že zpět přivezou odsolenou mořskou vodu. Jenže se nevrátí. Alyssu a Garetta tedy čeká nebezpečná výprava, při které budou nuceni uzavírat nečekaná spojenectví a činit mnohdy krutá rozhodnutí za jediným cílem. Přežít.

Neal Shusterman, který si tentokrát přizval na pomoc svého syna, v Suchu znovu dokázal, že umí psát poutavě a čtivě. Mnohé z jeho knih (Smrtka & Nimbus, Bez šance) vás přimějí podívat se na svět jinýma očima. U Sucha tomu není jinak. Tato kniha nabízí pohled na to, jak moc dokáže s chováním a uvažováním lidí zahýbat nemožnost něčeho, pro naši vyspělou společnost tak samozřejmého, jako je otočení kohoutku a nalití si sklenice vody.

Sucho bylo napínavé od začátku až do samého konce. Velmi jsem na knize ocenila tzv. momentky, tedy úryvky toho, co se děje dalším lidem na jiných místech. Tedy jak "Bezvodí" prožívají ostatní a jak moc je celá situace vážná. Příběh díky tomu nabral rozměry a přidalo se mu na hrůzostrašnosti. Bylo dobře, že se vše nesoustředilo na hlavní pětici (Alyssa, Garret, Jacqui, Kelton, a Henry), ale bylo nám ukázáno, co se děje mimo jejich dosah. Navíc bylo super, že se místy příběh z momentek propojil s hlavní dějovou linkou. Třeba když se neznámá postava z momenty objevila v ději nebo alespoň v myšlence jedné z 5 hlavních postav. Pokud jde o střídání úhlu pohledu, nejsem si jistá, jestli by nebylo lepší, kdyby autor zůstal u jedné, či maximálně u dvou. Trochu jsem v tom při čtení ztrácela a nějak jsem se nedokázala pořádně vcítit ani do jedné, i když psychologie postav se autorovi povedla. Charaktery to byly zajímavé.

"Zbytek je prach, zbytek je popel, je to smutek a je to žal... Ale to,, co nás v tom vše, navzdory tomu všemu, spojuje dohromady... je naděje."

Slyšela jsem, že tato kniha je slabý odvar. Že jsou mnohem drsnější příběhy, které taky vychází z reálně možných katastrof, jako například nefungující elektřina. Mě se příběh zdál na YA drsný až dost. To proto, že naši teenage hrdinové musí překonat mnoho překážet. Musí udělat cokoli, aby přežili. To někdy znamená například uchýlit se za trochu vody k prostituci (i když tam není podrobný popis) nebo k vraždě. Vyhrocených situací se tam najde dost. Jediné, co by se mohlo zdát být "moc měkké", je fakt, že voda nedošla úplně všude na světě, jen v jižní Kalifornii. Například na Floridě stále mohou stáčet vodu do lahví a posílat jí do potřebných oblastí. No, a pořád je tu mořská voda, která se dá odsolit a využít. Zrovna tak konec by mohl ještě přiostřit. Na druhou stranu to bylo děsivé dost, a to díky tomu, že by se to mohlo skutečně stát a nemuselo by to ani tak dlouho trvat. Od konce jsem čekala trochu více. Nějak moc rychle a snadno se to vyřešilo.

Lidské tělo je z 60-70% tvořeno vodou, která je pro přežití klíčová. Bez vody vydrží člověk jen pár dnů, přičemž záleží na teplotě a dalších podmínkách. Jen jsem začala číst, dostala jsem žízeň a chuť jít si do zásoby natočit několik lahví vody. Možná z tohoto příběhu také začnete být lehce paranoidní. Zvlášť když vezmeme v úvahu sucha, která v létě panují posledních pár let. Je to opravdu silné téma. Doporučuji si Sucho přečíst a předtím si alespoň tu jednu lahev na pravidelné zavlažovací přestávky natočit 😉.