Takže, první díl ACOTAR série a to Dvůr trnů a růží je v podstatě převyprávění pohádky o Krásce a zvířeti.
Feyre je Kráska/Belle. Belle ráda četla. Feyre ráda maluje. Belle měla otce kupce. Feyre má otce, který je zkrachovalým kupcem. V některé z verzí pohádky (třeba jako naše česká Panna a netvor) má Kráska ještě dvě sestry stejně jako Feyre. Tady nám ta podobnost začíná a pokračuje u Tamlina. Tamlin je v tomto příběhu zvíře. Je to vznešená víla (High Lord) Jarního dvora. Je silný a má výbušnou povahu. Oproti Feyre, která je pouze člověk, oplývá magickými schopnostmi a umí se měnit na obludu. No a také byl proklet Amaranthou. Byl mu dán čas na to, aby našel lidskou dívku, který zabije vílu z pouhé nenávisti a která ho bude milovat, ale nesmí ji nic říct. Stejně tak má zvíře v pohádce získat lásku dívky.
Zvíře muselo být velké jako kůň, a i když jeho tělo připomínalo kočku, hlavu mělo na každý pád vlčí. Nevěděla jsem, co si myslet o pokrouceném paroží připomínajícím parohy jelena, které mu vyrůstalo z hlavy. Jenomže ať už ten tvor v sobě měl víc ze lva, psa nebo jelena, bylo jasné, jaké rány by jeho černé drápy a žluté tesáky dovedly zasadit
Feyre zabije vlka. Tamlin si pro ní přijde a odvede jí do říše víl. Stockholmský syndrom, bla bla.
Kráska a Zvíře je jedna z nejstarších indo-evropských pohádek. Poprvé byla sepsána francouzskou spisovatelkou Gabrielle-Suzanne Bardot de Villeneuve a publikována v roce 1740. Původ pohádky se datuje do 16. století k romanci mezi služkou na francouzském dvoře a mužem s hypertrichózou (nadměrný růst tmavého a silného ochlupení). Tahle pohádka je vlastně o morálním ponaučení, že při výběru manžela jsou jeho vlastnosti důležitější než vzhled. Jakmile Kráska vyzná Zvířeti lásku tak se Zvíře změní v krásného prince a žijí spolu šťastně až na věky. Někdo by mohl tedy tvrdit, že se Kráska obětovala a tak dosáhla svého šťastného konce, byla za svou oběť odměněna. Díky tomu někteří kritici tvrdí, že pohádka Kráska a Zvíře podněcuje ženy k tomu, aby byli submisivní a obětavé.
Se zařazením pohádky (Disney verze) to je trochu složité, ale zjednodušeně můžeme říci, že Kráska a Zvíře se odehrává v 18-19. století. Je to prostě viktoriánská pohádka. Za vlády královny Victorie, takže ve Viktoriánském období (1837 - 1901), bylo rolí ženy být doma a starat se o domácnost, děti a manžela poté co přišel z práce. Obraz ideální manželky/ženy byl nazýván "Angel in the House", tedy "Anděl v domě". Od takové ženy se očekávalo, že bude poslušná a oddaná svému manželovi. Anděl byl pasivní, bezmocný, pokorný, okouzlující, půvabný, soucitný, sebeobětavý, zbožný a především čistý čímž myslím nezkažený.
Feyre občas sice protestuje a bojuje, ale většinou je jí prostě říkáno co má dělat a moc se jí nedaří vzdorovat. Neustále jí ovládají muži, Tamlin a později i Rhysand, protože ani tenhle náš miláček není úplně svatej :-D (tetování, ta vynucená dohoda o týdnech ztrávených s ním).
Kráska a Zvíře je jedna z nejstarších indo-evropských pohádek. Poprvé byla sepsána francouzskou spisovatelkou Gabrielle-Suzanne Bardot de Villeneuve a publikována v roce 1740. Původ pohádky se datuje do 16. století k romanci mezi služkou na francouzském dvoře a mužem s hypertrichózou (nadměrný růst tmavého a silného ochlupení). Tahle pohádka je vlastně o morálním ponaučení, že při výběru manžela jsou jeho vlastnosti důležitější než vzhled. Jakmile Kráska vyzná Zvířeti lásku tak se Zvíře změní v krásného prince a žijí spolu šťastně až na věky. Někdo by mohl tedy tvrdit, že se Kráska obětovala a tak dosáhla svého šťastného konce, byla za svou oběť odměněna. Díky tomu někteří kritici tvrdí, že pohádka Kráska a Zvíře podněcuje ženy k tomu, aby byli submisivní a obětavé.
Se zařazením pohádky (Disney verze) to je trochu složité, ale zjednodušeně můžeme říci, že Kráska a Zvíře se odehrává v 18-19. století. Je to prostě viktoriánská pohádka. Za vlády královny Victorie, takže ve Viktoriánském období (1837 - 1901), bylo rolí ženy být doma a starat se o domácnost, děti a manžela poté co přišel z práce. Obraz ideální manželky/ženy byl nazýván "Angel in the House", tedy "Anděl v domě". Od takové ženy se očekávalo, že bude poslušná a oddaná svému manželovi. Anděl byl pasivní, bezmocný, pokorný, okouzlující, půvabný, soucitný, sebeobětavý, zbožný a především čistý čímž myslím nezkažený.
Feyre občas sice protestuje a bojuje, ale většinou je jí prostě říkáno co má dělat a moc se jí nedaří vzdorovat. Neustále jí ovládají muži, Tamlin a později i Rhysand, protože ani tenhle náš miláček není úplně svatej :-D (tetování, ta vynucená dohoda o týdnech ztrávených s ním).
Nenáviděla jsem pestré šaty, jež se staly mou každodenní uniformou, ale neměla jsem to srdce svěřit se s tím Tamlinovi. Ne když jich tolik nakoupil. Ne když vypadal tak šťastně, když mě v nich viděl.Nejdřív Tamlin zavře Feyre v hradu, chová se k ní odmítavě, jen jí kupuje věci na malování a to hlavně proto, aby jí udržel uvnitř. Když bude zavřená někde malovat, tak se mu nebude toulat po panství. Pak Tamlin nedělá nic, aby Feyre pomohl proti Amaranthě. A po tom všem co se stalo pod Horou jí začne být posedlý a chovat s obsedantně. Ignoruje její potřeby a pocity až ji nakonec zavře ve svém sídle jako ve vězení. Zavírá jí doma, kupuje jí šaty a chce z ní míst poslušnou ženušku, která nebude jeho rovnocenným partnerem, ale jeho ozdobou, jeho doplňkem.
„Vladaři mají pouze ženy. Manželky. Žádná vladařka nikdy nebyla.“I když se Feyre stala vílou, pro Tamlina bude vždycky ta druhá, ta jiná (The Other). Vždycky méně důležitá, méně viditelná, méně cenná. Vždycky bude jen Tamlinova manželka.
Jo, děvče, čeká!!"To ale vážně čeká, že strávím zbytek života v sídle, budu dohlížet na služebnictvo a nosit hezké šaty?“
„Ne manželkou, ne ženou. Feyre je vladařkou Nočního dvora.“ Je mi po všech stránkách rovna. Bude nosit korunu a sedět na trůně po mém boku. Nikdy nebude ponechána stranou a nebude mít na starost pouze rození potomků, večírky a výchovu dětí. Je mou královnou.
Rhys Feyre zachrání z vězení a odvede jí s sebou na Noční dvůr kde ji učí číst a používat svou moc. Miluje ji a respektuje. Chová se k ní jako k sobě rovné a udělá z ní vladařku svého dvora. Říká jí, že všechno, co dělá, je její volba, a on ji nebude zastavovat. Vždycky ochotně stojí za ní, bez ohledu na to, co dělá. Rhys má v tomhle prostě feministické myšlení.
Co si o tom myslíte vy? :-)
