Už ze zvyku jsem si prostě musela pořídit i DVD Zatmění a to rovnou dvoudiskovou edici. Jak by taky ne. V patnácti jsem to začala číst, v sedmnácti vyhlížela svého Edwarda a v téměř 22 vím, že žádný takový dokonalý muž není. On takový totiž není ani ten Edouš.
Spousta lidí to odsuzuje jako brakovou literaturu, blbost se svítícíma upírama atd. ale už tak moc nevidí, že v jedné věci je Stmívání určitě dobrý. Člověk začne u toho, že miluje Edwarda a myslí si jak je dokonalej... aby nakonec došel k tomu, že pan dokonalý není ani náhodou. Samozřejmě, že jsou tu i tací, kteří u toho začnou a taky zkončej. No, já ne. Časem člověku dojde, že tohle a tamto by ho u chlapa po čase totálně štvalo a prostě by to na věčnost nesnes - čili toto dílo může pomoct i poznat kus sebe a začít přemýšlet nad tím co člověk vlastně chce u protějšku za vlastnosti, co skousne a co prostě už nerozdejchá.
Tohle přemýšlení mě přivedlo až k častému přirovnávání Stefana z Vampire Diaries k Edwardovi. Ano, jsou si dost podobní a přece taky ne. Stefan není vlastně až tak úplně edwardovský charakter. Stefan dává Eleně vždycky možnost volby, zatímco oproti němu Damon dělá to co považuje pro Elenu za nejlepší bez ohledu na to, jak moc nasraná na něj ve výsledku bude.
Vezmeme-li si pak situaci, kdy Edward v New Moon od Bely odchází, je to něco co by spíš udělal Damon než Stefan. A hle, hned je tu zamyšlení. Toto mě totiž hned přivádí k otázce jestli vlastně chci chlapa, kterej mi dá vždycky možnost volby nebo toho, co vždycky udělá to co pro mě bude nejlepší bez ohledu na to jak moc naštvaná skrz to budu. No, mám nad čím přemýšlet.