JE ACOTAR SÉRIE POUZE RETELLING KRÁSKY A ZVÍŘETE?

11:26 PM

V tomto článku se zblízka společně podíváme na zub ACOTAR sérii z pera S. J. Maas. Připravte si nějakou dobrotu a pusťte se do čtení. Tohle bude dlouhé 😀😇.

První díl této série, DVŮR TRNŮ A RŮŽÍ (1. díl), je jednoznačně inspirován pohádkou Kráska a zvíře či pohádkou East of the Sun and West of the Moon.

Kráska a zvíře, jedna z nejstarších indo-evropských pohádek, je napsaná francouzskou Jeanne-Marie Leprince de Beaumont a publikovaná v roce 1756. A protože připomenutí neuškodí 😁 tak... V nejznámější verze pohádky začíná představením kupce, který má tři dcery. Nejmladší z nich říkají Kráska. Jednoho dne přijde na moři kupec o všechen majetek a musí se i s dcerami přestěhovat do malého domku za městem. Za rok kupec dostane zprávu, že se vrátila jedna jeho loď se zbožím. Dvě nejstarší dcery chtějí po otci šperky, Kráska chce přinést pouze růži. Ve městě kupec nepochodí, protože jeho náklad byl zabaven na zaplacení dluhů a cestou domů v hlubokém lese, za špatného počasí zabloudí. Hladový a promrzlý zahlédne světlo, které ho dovede až k paláci, kde je připraveno jídlo a je tam teplo. Nikdo živý na dohled a tak čeká, až se někdo objeví. Nikdo nepřichází. Kupec se tedy nají a usne. Ráno poděkuje neznámému dobrodinci a vydá se na cestu. Avšak z paláce jde loubím růží a utrhne jednu větvičku s poupaty pro Krásku. Objeví se hrozná obluda, která ho za jeho čin chce zabít. Nešťastný kupec řekne, že to je jen dar pro jeho dceru. Tak ho Zvíře pustí s podmínkou, že se vrátí a na cestu mu Zvíře dá truhlu s cennostmi. Kupec se snaží přes Kráskou pravdu tajit, ale když se Kráska vše dozví, vydá se dobrovolně za zvířetem sama. Na zámku jí Zvíře zahrne jídlem a šaty. Vedou spolu dlouhé konverzace. Každý večer se jí Zvíře zeptá, jestli si ho vezme a každý večer ho Kráska odmítne. Několik měsíců žije Kráska v přepychu na zámku Zvířete a časem se ho přestane bát a požádá zvíře o návštěvu otce, kterého vidí zoufalého v kouzelném zrcadle. Zvíře ji pustí k otci na jeden týden s příslibem, že se vrátí, jinak se samo utrápí smutkem. Po návratu domu zjistí, že její sestry se nešťastně vdaly. Sestry na Krásku, která se doma objevila v krásných šatech, a vypráví jim o životě na zámku, žárlí. Chtějí ji zdržet déle, než týden, v domnění, že ji Zvíře za porušení slibu zabije. Sestrám se lest vydaří a desáté noci se Krásce zdá sen o Zvířeti, jak umírá. Kráska se ke Zvířeti vrátí, najde ho polomrtvého v zahradě, pláče a řekne mu, že ho miluje a stane se jeho ženou. V tom okamžiku se Zvíře promění v krásného prince, který jí řekne, že ho zlá víla proměnila do této podoby a jen nalezení pravé lásky ho mohlo z kletby vysvobodit. On a Kráska se vezmou a žijí šťastně až navěky.

Otec Feyre je zkrachovalý kupec. Feyre má dvě starší sestry a společně žijí v malé chatě v lese v extrémní chudobě (hladoví několik dní) díky špatným investicím jejich otce. Krása miluje čtení a Feyre malování. Obě tedy v sobě mají vášeň pro umění. Feyre je lovkyně a o všechny se musí starat. Feyre se na lovu přiblíží k vílímu území a při lovu srny zabije vlka. Další den k nim domů vtrhne obrovská bestie, která žádá odplatu za mrtvého vlka, který byl vílou. Řekne Feyre, že má dvě možnosti; zemře jeho rukou, nebo opustí lidskou říši a prožije v zbytek dnů ve vílí říši. Feyre souhlasí, že půjde s ním. Zvíře má urozený původ a žije v zámku se spoustou pozemků okolo. Tamlin je Vznešená víla a žije ve vile s obrovskými pozemky. Feyre nejdříve nenávidí víly a nevěří Tamlinovi, stejně jako se Kráska bojí Zvířete. Kráska nakonec začne Zvíře milovat, protože zjistí, že je laskavé a něžné. Feyre se sblíží s Tamlinem, zjistí, že není takový, jaký si myslela, že víla bude... a zamiluje se do něj. Když dojde na nebezpečí tak ji Tamlin posadí do kočáru a pošle domů. Feyre se ale po čase zase vrátí za Tamlinem a zjistí vše o kletbě (která může za masky na tvářích všech), kterou před ní Tamlin tajil stejně jako Zvíře před Kráskou. Kletbu na Jarní dvůr uvalila Amarantha, která teď vězní Tamlina. Kletbu může stejně jako v případě pohádky prolomit láska. Navíc Zvíře bylo prokleto před mnoha lety a čas na prolomení kletby se pomalu chýlí ke konci. Tamlin byl také proklet před mnoha lety a čas na prolomení kletby téměř vypršel.

Když se mrkneme na Disney verzi s Gastonem, můžeme si Dvůr trnů a růží 🌹 vyložit tak, že Feyre je Zvíře a Rhys je Belle, protože Belle učí Zvíře číst a nikdy to s ním nevzdává, vidí kdo doopravdy je, všechen jeho potenciál a jeho vnitřní krásu. Tamlin je Gaston. Všichni vesničani milují Gastona. Plus, Gaston chtěl Belle kvůli jejímu vzhledu, a protože si myslel, že je "nejlepší" a on si zaslouží to nejlepší, bez toho aby věděl kdo doopravdy je. Stejně tak může být Rhys Zvíře, nepochopené stvoření ve kterém Kráska (Feyre) probudí hrdinu. Lucien je každopádně LeFou protože se jen pasivně snaží, aby Tamlin změnil svá rozhodnutí. Tak jako tak.... vždy to byl příběh Feyre a Rhyse 🙂❤.

East of the Sun and West of the Moon je norská pohádka, v podstatě je to taková norská verze Krásky a zvířete. V této pohádce se bílý medvěd🐻 zeptá rolníka, jestli mu dá nejmladší a nejkrásnější dceru výměnou za bohatství. Rolník medvěda požádá, aby se vrátil později, a mezitím zdráhající se dceru přesvědčí. Medvěd si dívku odvede s sebou na okouzlující hrad. V noci se medvěd změní v muže a chodí za dívkou, která ho díky tmě nikdy nevidí. Když se dívce začne stýskat po domově, medvěd souhlasí, že jí pustí domů, jen pokud nebude nikdy mluvit se svou matkou osamotě. Matce se nakonec povede s dívkou mluvit o samotě a přesvědčí jí, aby jí vše řekla. Matka jí poté dá svíčky, aby dívka zjistila, s kým sdílí svou postel. Dívka zjistí, že to je velmi atraktivní princ 🤴 (jaj, dobře pro ní 😀), který se probudí, když na něj dopadnou tři kapky vosku. Řekne jí, že kdyby vydržela rok, byl by svobodný, ale teď musí jít ke své zlé nevlastní matce, která ho začarovala a žije na hradě východně od slunce a na západ od měsíce a musí si vzít její odpornou dceru, trollí princeznu.

Ráno dívka zjistí, že palác zmizel a vydá se prince hledat. Přijde k velké hoře (viz Pod horou), kde najde starou ženu hrající si se zlatým jablkem. Pozor, pozor.... z Krutého prince víme, že zlatá jablka 🧝‍♂️🧝‍♀️jsou vílí ovoce!

"Zavrtím hlavou a vzpomenu si, jaký to byl pocit, mít na obličeji rozmazané zlaté jablko." - Krutý princ

Dívka se staré ženy zeptá na cestu. Žena jí to nemůže říci, ale půjčí jí koně na cestu ke své sousedce a dá jí ono zlaté jablko. Sousedka první ženy sedící pod další horou se zlatým kuželem v ruce, také dívce neřekla cestu k zámku na východě od slunce a západě od měsíce, ale dala jí zlatý kužel a půjčila koně na cestu. Po dlouhém čase přijela dívka ke třetí vysoké hoře. Tady vám tu pohádku na chvilku přeruším, abyste mi neusnuli 🤭. Symbolem Nočního dvoru je hora s třemi hvězdami ⭐⭐⭐. Ty symbolizují samotný Noční dvůr a jeho dva pod-dvory, Dvůr snů a Dvůr nočních můr. Tři hory by tedy mohly býti těmito třemi dvory.

Pokračujeme... A pod tou horou 🗻seděla stařenka a předla na zlatém kolovrátku. Žena jí dá zlatý kolovrat a pošle jí za východním větrem. V této pohádce pomůže dívce stará žena, v ACOTAR pomůže Feyre také stará žena... a to Alis.

Východní vítr nikdy v zámku nebyl, ale západní vítr by mohl. Východní vítr ji za ním zanese. Západní vítr vezme dívku za jižním větrem, který ji vezme za severním větrem. Tady už ta pohádka trochu připomíná putování po úřadech nebo jakékoliv vyřizování na vysoké škole. Z jednoho oddělení na jiné 😁, od jednoho člověka k druhému, třetímu atd. Severní vítr řekne, že tam jednou dofoukal list osiky a byl po tom vyčerpaný, ale vezme ji tam, pokud chce opravdu jít. Nejmladší dcera chce jít, a tak ji tam vezme.

Druhý den ráno dívka si vyndá zlaté jablko. Trollí princezna to vidí a chce jablko koupit. Dívka souhlasí, pokud může strávit noc s princem. Trollí princezna souhlasí, ale dá princi nápoj na spaní. Dívka prince nemůže probudit. Totéž se děje příští noc, poté, co dívka zaplatí trollí princezně zlatým kuželem. Během dívčiných pokusů probudit prince, její pláč a volání k němu jsou zaslechnuty některými uvězněnými měšťany na hradě, kteří o tom princi řeknou. Třetí noc, na oplátku za zlatý kolovrat, trollí princezna přinese princi nápoj, ale princ jej nevypije a zůstane vzhůru. Princ dívce řekne, jak ho může zachránit: Prohlásí, že si vezme kohokoliv, kdo vypere kapky z košile, protože trollové, jako je jeho nevlastní matka a její dcera, to nemůžou udělat. Místo toho tedy zavolá dívku, ta to dokáže, takže si ho vezme. Plán funguje a trollové ve vzteku prasknou. Princ a jeho nevěsta osvobodí vězně zajaté na hradě, vezmou zlato a stříbro uvnitř a opustí hrad východně od slunce a západně od měsíce.

Tak a teď šup do Řecka. Řeckým mýtus Eros a Psyché vypráví o princezně Psyché, nejmladší a nejkrásnější ze tří dcer anatolského krále. Psyché byla tak krásná, že ji lidé považovali za krásnější než Afrodité, bohyni krásy. Afrodité začala na krásnou princeznu žárlit a zavolala si svého syna Erose, aby Psyché zasáhl šípem, který ji měl přinést jen neštěstí a starosti. Šíp měl v dívce vzbudit lásku k nejodpudivějšímu s mužů, kterého potká. Eros se ovšem do Psyché na první pohled zamiloval a svou matku neposlechl.

Psyché trápila samota po tom, co se její sestry vdaly a odešly se svými manželi do jejich zemí. Otec Psyché, král, si toho všiml a navštívil věštírnu, kde požádal o radu. Poradili mu, aby Psyché oblékl do černého roucha a odvedl ji na skálu za městem. Tam si pro ni přijde její manžel, který není z lidského rodu a dovede prý hrozné věci. Král se sice zhrozil, ale bál se odporovat bohům, proto vystrojil smuteční obřad a všichni lidé Psyché dovedli k vrcholku. Odtud ji vítr odnesl ke krásnému zámku, který byl plný bohatství. Uvnitř na ni začal mluvit příjemný hlas, který se jí představil jako její manžel, oznámil jí, že vše kolem je její a všechno jí vyplní, ale nikdy ho nespatří a povídat si mohou jenom večer. Manžel ji navštěvoval noc co noc pod rouškou tmy (Noční dvůr🌙); varoval ji však, že ho navždy ztratí, pokud by ho chtěla třeba jen na okamžik zahlédnout.

Jednoho dne Psyché prosila manžela, aby mohla pozvat na návštěvu své sestry a manžel jí to dovolil. Sestry Psyché velmi záviděly a chtěly vidět jejího muže. Psyché se vymlouvala a raději sestry poslala domů. Sestry ale přišly zase a řekly Psyché, že její muž je obludný drak. Psyché se vyděsila a sestry jí poradily, aby si schovala světlo a nůž a až drak usne, aby si na něj posvítila a uřízla mu hlavu. Psyché sestry poslechla a když se její muž vrátil a usnul, vytáhla svíčku, posvítila a zjistila, že její muž je Afroditin krásný syn Eros. V překvapení jí ukáplo trocha vosku, který Erose probudil. Rozhněvaný bůh se zvedl a odletěl pryč. Má křídla stejně jako Rhys 👍.

„Musíš splnit tři úkoly, které pro tebe vyberu – tři úkoly, kterými prokážeš, jak hluboká je tvá lidská láska a věrnost – a Tamlin bude tvůj."

Rozhněvaná bohyně podmínila navrácení lásky Eróta splněním čtyř úkolů (stejně tak Amarantha zaúkolovala Feyre, viz citát výše), jejichž zdolání ovšem bylo pro smrtelníka nemožné. Čtvrtým z úkolů bylo přinesení trochy krásy od vládkyně podsvětí Persefony. Tu měla Psyché ukrýt do černé skříňky a přinést ji Afroditě, který díky starostem o nemocného syna pozbyla část své božské krásy. Psyché věděla, že do říše mrtvých mohou jenom mrtví a proto se rozhodla, že vyleze ne věž, skočí dolů a Smrt si jí odvede do podsvětí. Tajemný hlas ji však v posledním okamžiku zadržel a ukázal cestu do podsvětí a poradil jak se dostat tam (jak překonat pekelného psa Kerbera, převozníka zemřelých Charóna a další nebezpečí na cestě) a nazpátky. Vše se podařilo a Psyché pospíchala k Afroditě. Když Psyché opustila podsvětí, rozhodla se otevřít skříňku a vzít si z ní trochu krásy pro sebe domnívajíc se, že jí to zajistí Erótovu lásku. Když ale nadzvedla víčko, vylil se spánek smrti a Psyché okamžitě spadla k zemi mrtvá. Tou dobou již ji hledal Eros, ale našel ji mrtvou. Sklonil se k Psyché, sejmul jí spánek z víček, rychle letěl zpět k matce, aby tam byl dřív než Psyché. Eros uprosil Dia i Afroditu o svolení ke sňatku s Psyché. Zeus dal Psyché nesmrtelnost, aby spolu mohli zůstat navždy a Afrodita tančila na jejich svatbě.

Takže, máme tu Psyché a Feyre. Psyché reprezentuje lidskou duši, stejně jako Feyre s jejím lidským srdcem💗. Psyché je dcerou krále, Feyre je tak nějak dcerou krále obchodníků. Feyre je teď chudá, ale dříve patřila k vyšší vrstvě. Navíc, obě byly změněny na nesmrtelné. Eros nedovolil Psyché, aby viděla kdo opravdu je, což platí jak na Tamlina tak na Rhyse. Tamlin se skrýval za maskou a jinak byl zvířetem. Rhys předstíral krutého vladaře Nočního dvora, kterého se báli i bozi. Měl na sobě psychologickou masku.

Afrodita je Amarantha. Amarantha je žárlivá potvora stejně jako Afrodita. Afrodita je bohyní krásy, svádění a sexu, což je tak nějak Amaranthina věc. Amarantha z Feyre vymlátí duši a úkoluje ji. Afrodi tou by také mohla být Ianthe. Ianthe příšerně žárlí, když lidé začnou uctívat Feyre. Jména Afrodité a Ianthe pochází z řečtiny.

Holky toho prostě mají hodně společného 😁. Mají stejné kamarády a záliby 🤣. Feyre v nouzi pomohou vodní přízraky (water waiths) a Psyché pomůže vodní duch. Feyre musí vydrhnout podlahu v místnosti s pomocí kbelíku špinavé vody. Psyché musí získat šálek vody z řeky Styx.

Zaklekla jsem a drhla jsem podlahu silněji, až se drsné štětiny kartáče kroutily a šelestily o dlaždice. Zanechávaly za sebou hnědou duhu a já zavrčela, když jsem kartáč namočila znovu. Nabrala jsem jen špinavou vodu, která kapala všude po podlaze.

Následně musí Feyre vybrat z popela a uhlíků čočku. Psyché musela přebrat hromadu s pšenicí hrachem, mákem, ječmenem a prosem. Popel a přebírání zase oboje odkazují na Popelku.

„Nařídili mi, abych z popela vybrala čočku, nebo mi serveš kůži z těla.“

Také by se dalo říci, že Kráska a zvíře, Eros a Psyché a Dvůr trnů a růží spadají do příběhů s hledáním ztraceného manžela. Milenec nemusí být nutně manžel, ale často tak vystupuje. Zde dívka pátrá po svém zmizelém ženichovi. Příběh má různé začátky: dárek z cest, otec zaslíbí dceru nebo dcera zaslíbí sebe. Dárek z cest nebo jiný slib nadpřirozenému manželovi vede k manželství. Hledání zmizelého manžela vede k domu čarodějnice, která ho okouzlila. Hrdinka je jako služka a dostává obtížné nebo nemožné úkoly. V Krásce a zvířeti dívka zlomí kletbu láskou, bez úkolů. Ovšem v East of the Sun and West of the Moon🌙🌞, v řeckém mýtu a v ACOTAR plní všechny hrdinky úkoly. ACOTAR používá tyto pohádkové motivy a tento typ příběhu.

DVŮR MLHY A HNĚVU (2. díl) je také založen na řecké mytologii (jop, v Řecku se trochu zdržíme😁), konkrétně na příběhu Háda a Persefony. Proč? Na to se nejdříve musíme podívat na samotný řecký mýtus.

Podle řeckých bájí byla Persefona dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry, která je matkou země. Persefona, bohyně jara, pomáhala matce pečovat o rostliny a byla neustále obklopena přírodou. Žila poklidně do chvíle, než se do ní zamiloval Hádes, vládce podsvětí. Když si Persefona jednoho dnes trhala květiny na louce, objevil se z pukliny v zemi Hádes a unesl ji do podsvětí, kde z ní udělal svou královnu. Demeter zběsile hledala svou dceru, až nakonec zjistila, že ji Hades unesl. Stěžovala si Diovi, který nutil Háda vrátit Persefonu zpět. Bohužel, Persefona byla v podsvětí oklamána a snědla šest semen granátového jablka. Každý kdo v podsvětí pozře jídlo nebo nápoj, je odsouzený tam strávit věčnost. Jedna verze praví, že Hádovi se nelíbilo, že by měl svou ženu propustit, a tak ji lstí donutil sníst několik zrníček granátového jablka. Jiný výklad tvrdí, že Persefona o pravidle věděla a jablko ochutnala zcela úmyslně, protože začínala mít ráda svého manžela a líbila se jí role královny. Persefona tedy nemůže z podsvětí odejít. Demeter, ve svém hněvu, zabije všechny plodiny na světě a vytvoří zimu, jako protest, dokud se Persephone nevrátí. V zoufalství Zeus vyjednává s Hadem o propuštění Persefony. Dohodnou se na kompromise, že Persefona stráví polovinu roku s Hádem a polovinu roku s matkou. Vždy když odchází za svým manželem, její matka začíná truchlit a přivolává zimu. Persefoniným návratem každoročně začíná jaro, a čím víc se blíží chvíle Persefonina odchodu zpět do podsvětí, tím více příroda znovu skomírá. Tak podle řeckých bájí vznikla roční období.

"Persefona se zalíbila se postaršímu bohu podsvětí Hádovi, který ji unesl do své říše, aby se stala jeho manželkou."

V den svatby s Tamlinem, Feyre uvnitř mysli křičí o pomoc a objeví se Rhysand, který požaduje, aby s ním Feyre odešla. Feyre (nevěsta vládce jarního dvora) je z Jarního dvora odvedena Rhysandem na jeho Noční dvůr, což je v podstatě temná říše Prythianu, podsvětí. Feyre nebyla tak úplně přelstěna, ale neměla moc na výběr. Alternativně, Persefona (bohyně jara) byla Hádem odvedena do podsvětí proti své vůli. Hádes ji unesl, zatímco sbírala na louce květiny. Když přemýšlíme o louce tak si představíme květiny, sluníčko atd. což vše odpovídá Jarnímu dvoru. Zapadá to do sebe. Navíc, Rhys s Feyre spolu uzavřou dohodu, která zahrnuje trávení určeného času (jednoho týdne) na Nočním dvoře. V obou případech, ve dvorech i v mýtu, se někomu tato smlouva o trávení času na temném místě nelíbí, Tamlinovi (Vladaři jarního dvora) nebo Demeter (řecké bohyni zemědělství a plodnosti země). Oba zuří když Feyre / Persephone je unesena a navíc mají podobné domény moci. Oba chtějí danou dívku dostat zpět, protože nevěří vládci temné říše. Hádes i Rhys jsou mnohem starší než jejich polovičky, které je časem začnou milovat. Persefona se stane manželkou Háda a vládkyní Podzemí. Feyre se stane Rhysovou družkou a Vladařkou na Nočním dvoře. O inspiraci řeckým mýtem tedy celkem nemůže být pochyb.

Když vidím ten fanart Persefoné a Háda.... jednoznačně tam vidím podobnost s Feyre a Rhysem.

No a tento výjev z podsvětí versus scéna z Dvora nočních můr

Třetí kniha, DVŮR KŘÍDEL A ZMARU, má být inspirována pohádkou Sněhurka a sedm trpaslíků či příběhem Heleny Trojské. Nejdříve se mrkneme na zub pohádce.

V případě inspirace Sněhurkou by to znamenalo, že Feyre je rozhodně lovec🏹. Feyre je zdatná lovkyně a chodí lovit do lesa, aby obstarala svojí rodinu. Rhys by v tomto případě mohl být v podstatě Sněhurka, jakkoli směšné se to zdá. Nejen, že je Rhys bledý a má černé vlasy, ale víme, že Rhys se obětuje, zemře aby zachránil svět a je přiveden k životu poté, co Feyre uprosí ostatní Vladaře (Tamlin, Tarquin, Beron, Kallias, Thesan, Helion), aby ho oživili stejně, jako to udělali u ní. Feyre je požádá, aby jí řekli, jak to udělat a pak společně (je jich tedy 7, stejně jako trpaslíků) Rhyse oživí. Ha!

Zlá královna by mohla být Král Hybernu nebo Tamlin. Také by to ale mohla být Ianthe, která Tamlinem manipuluje a tahá za všechny nitky. Tamlin se děsí, že ztratí Feyre a Iante z něj svými řečmi jen dělá více paranoidního. Iante chce moc a neváhá spojit se s Hybernem. Vzhledem k tomu, že Dvojčata otráví Feyre jablkem🍎, které mají od Hybernu, je to celkem jasné. V tomhle scénáři je Feyre Sněhurkou, Tamlin Zlou královnou a Lucien Lovcem, který se stane jejím přítelem a pomůže jí. Zlá královna byla šokována Lovcovou zradou, stejně tak byl překvapen Tamlin, když se Lucien rozhodl pomoci Feyre.

Trpaslíci mohou být Rhysova parta takže Mor, Amren, Azriel, Cassian, plus Nesta a Elain, a nakonec i Lucien. Tedy jich je 7 a vždycky jsou okolo a pomáhají Feyre. Rhys je tedy princ, který Feyre probudil z "věčného spánku" který zažívala na jarním dvoře. Feyre v ACOMAF říká:

Cítila jsem se, jako bych rok spala. Dřímala ve skleněné rakvi a on ji rozbil a zatřásl mnou, abych se probrala k vědomí.

Není to tedy doslova spací kletba, ale Feyre se stejně předtím cítila jako ve snu, špatném snu, ze kterého ji dostal Rhys. Navíc je tu to zrcadlo. Jedno doslova anebo by to mohla být Ianthe. Zrcadlo v pohádce může za všechny problémy, protože přiměje Zlou královnu😈👸 žárlit na Sněhurku. To v podstatě Ianthe dělá. Nebo by to mohl být Kotlík. Ten také nadělal dost problémů. Na jednom se asi můžeme shodnout... elementy Sněhurky a 7 trpaslíků to má.

Větší smysl možná dává příběh Heleny Trojské. Nj, zase jsme u Řecka 😁😂. Helena, dcera Lédy a nejvyššího boha Dia, kterou přijal za vlastní dceru spartský král Tyndarea (manžel Lédy), brzy vyrostla do veliké krásy, všichni toužili mít ji za manželku. Často docházelo ke sporům a dokonce málem k válce. Chytrý ithacký král Odysseus proto poradil králi Tyndareovi, aby nechal samotnou Helenu vybrat si muže podle svých představ a náklonnosti. Také se všichni zavázali, že takto vybraného nápadníka bez námitek a výhrad všichni uznají. Tím šťastným se mužem se stal Meneláos, který po smrti krále Tyndarea usedl na spartský trůn.

V té době se na jiném místě konala svatba, na kterou nebyla pozvána bohyně sváru Eris, aby nikdo nenarušil průběh oslav. Jenže Eris si to nenechala líbit a svérázným způsobem hostinu narušila: mezi bohyně Héru, Athénu a Afrodité vhodila zlaté jablko (Ach, zase ta zlatá jablka 😁) na kterém byl nápis „té nejkrásnější“. Každá z bohyň ho chtěla pro sebe, ale nikdo z přítomných nechtěl být soudcem, proto nejvyšší bůh Zeus přikázal bohu Hermovi, aby odvedl tři bohyně na horu Ídu u Tróje, kde žije pastýř Paris; ten nechť spor rozhodne. Paris byl ve skutečnosti synem trojského krále, který ho nechal po narození odnést a pohodit v lese kvůli věštbě, že se hoch stane příčinou zničení Tróje. Našel ho pastýř, který ho vzal za svého a tak nikdo kromě nejvyššího boha netušil, že jde o královského syna.

Paris se nemohl rozhodnout, která z bohyň je krásnější a tak každá bohyně Paridovi udělala nabídku, co může jejím zvolením získat. Héra mu slíbila vládu nad celou Asií. Athéna nabízela válečnou slávu a nakonec Afrodité přislíbila za manželku nejkrásnější mezi ženami. Paris si vybral Afrodité, která svůj slib hned začala plnit. Pomohla mu vrátit se na jeho právoplatné místo – do Tróje, kde ho král Priamos přijal se všemi poctami. Poté Afrodité doporučila postavit loď a odplout do Sparty, kde prý byly nejkrásnější ženy Řecka.

Spartský král Meneláos ho vlídně uvítal. Při prvním setkání s Helenou se Paris do ní zamiloval. Meneláos musel další den odjet za povinnostmi a své manželce královně Heleně přikázal, aby pečovala o vzácné hosty. Paris toho využil a přemluvil Helenu k útěku ze Sparty. Některé verze tvrdí, že ji Paris donutil či dokonce násilím unesl. Helena opustila muže i svou dceru Hermionu a nasedla na loď, která ji unášela do slavné Tróje. Odvážela si s sebou i všechny své poklady. Afrodité jim posílala příznivý vítr, takže uprchlíci přistáli za tři dni u trójského pobřeží.

Meneláos, jehož čest byla pošlapána, se vypravil za bratrem Agamemnónem (bohatým a vlivným mykénským králem) a požádal o pomoc. Po neúspěšné snaze vyjednávat o vrácení manželky, Agememnón vyhlásil Tróji válku, která trvala celých devět let. Meneláos ani na okamžik neuvažoval o potrestání Heleny, tak skálopevně byl přesvědčen o tom, že vinu měl jedině únosce Paris. Zničení města bylo jen spravedlivé, vždyť přineslo Heleně tolikeré útrapy spojené s únosem. Helena mu to nevymlouvala, projevovala velkou radost z osvobození a ráda s ním odplula do Sparty. Když se konečně po 7 letech (bouře, bloudění) dostali do Sparty, čekal už na ně jenom spokojený život až do smrti.

Zamyslete se nad tím. Máme tu dva dvory (království), které začnou válku kvůli dívce, která uteče s tím, koho opravdu miluje. Jarní dvůr (Sparta - Meneláos) se spojí s Hybernem a jejich králem (Agamemnón) a vyhlásí válku Nočnímu dvoru (Trója) potažmo celému Prythianu. Takže Tamlin je Meneláos. Rhysand je Paris. Feyre je krásná Helena. Tady podobnost končí jelikož Feyre se za Tamlinem nevrací nadobro.

Na druhou stranu, Feyre je Rhysandovou družkou a v druhém díle s ním už žije na Nočním dvoře (Sparta). V podstatě je to její manžel (Meneláos) a ona je jeho královnou (Helena). Na konci ACOMAF se z Feyre v podstatě stává lidský Trojský kůň, když infiltruje Jarní dvůr (Trója) za účelem špionáže. Do tohohle komba můžeme přidat ještě Odyssea, jelikož je to celé nápad Feyre. No a Trojský kůň, čili něco co bude vypadat jako dárek a přitom se to dostane za nepřátelskou hradbu, byl Odysseův nápad. Ianthe je jasná Afrodité jelikož Afrodité začala celou Trojskou válku tím, že Parise poslala do Sparty. Ianthe ovládá Tamlina, akorát ho podporuje jeho paranoiu a nakonec to vede k válce.

Pokračujeme dál! Snad z toho ještě nebouchla hlava🤣. Vrchním velitelem vojsk v trojské válce je král Agamemnón. Vojskám Nočního dvora velká Cassian. Cassian musí tedy být Agamemnón.

Azriel, bojující po Rhysově boku, je řecký hrdina Achilles. Achilles byl nejudatnějším a nejúspěšnějším bojovníkem pod hradbami Tróje. Azriel je Rhysův vrchní špeh. Je fyzicky zdatný (hora svalů) a je Stínopěvcem. Je stále obklopen stíny, s kterými může splynout a pohybovat se jimi. Je jedním z nejmocnějších válečníků v Prythianu vůbec. Oba, Achilles i Azriel, jsou tedy velmi zkušení a zdatní válečníci. A ke všemu... ta podoba jmen... obě na A.

Hektór, nejstarší syn trojského krále, je vrchním velitelem trojských vojsk. Stejně tak Lucien stojí nejdříve na straně Tróje, po boku Tamlina.

Athéna, jedna z nejmocnějších bohyň, je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia. Jde o bohyni moudrosti, války a strategie, ochránkyni statečnosti, práva, spravedlnosti a umění. Amren je bytostí neznámého původu z jiného světa a aktuálně obývá tělo Vznešené víly. Navíc je Amren Rhysandova druhá. Díky tomu, že narozdíl od zuřivé války Area je Athéna bohyní války moudře a rozvážně vedené, vždy končící vítězstvím a ovládá strategii tak o radu Athény prosili moudří náčelníci. Athéna však je i bohyní života v míru, ochránkyně lidí. Amren je marnivá a temepramentní, ale také velmi mazaná. Amren se obětuje, aby zachránila Prythian v poslední bitvě v ACOWAR. Tímto činem chrání všechny obyvatele Prythianu, lidi i víly. Amren navíc odhalí, že ve své říši má otce, který je zjevně velmi mocný. Mocný otec... to by na nejvyššího boha odpovídalo.

Klytaimnéstra byla dcerou Lédy a Tyndarea, takže byla spartskou princeznou. V jedné verzi byla manželkou Tantaluse, krále Pisy. Agamemnón ho zabil a učinil Klytaimnéstru svou manželkou a královnou Mykén. Když Agamemnón odplul do války proti Tróji, Klytaimnéstra podlehla svodům manželova bratrance a svého milence a přistoupila na jeho vražedný plán. Aigisthos připravil pro krále vracejícího se z války velkolepou hostinu, v hodovní síni však ukryl dvanáct najatých vrahů, kteří Agamemnóna a jeho druhy zákeřně a krutě zavražili. Proslýchala se i jiná verze, že manžela zavraždila Klytaimnéstra sekyrou v koupelně.

Morrigan/Mor byla prodána do manželství Erisovi, nejstaršímu synovi Vladaře Podzimního dvora. Zachránil jí Rhys a odnesl jí do Illyrijského válečného kempu, kde Mor dobrovolně ztratila panenství s Cassianem. Když to Rhysand (její bratranec) zjistil, s Cassianem bojoval. Když se Mor vrátila na Dvůr nočních můr a Eris zjistil, co dělala, řekl jí, že pro něj nemá žádnou cenu. Rodina Mor jí nechala na hranicích Podzimního dvora nahou a se vzkazem, že je Erisův problém, zabodnutým do jejího těla. Erise to ale nezajímalo a nechal ji tam zemřít. Azriel ji zachránil a přivedl k Rhysandovi. Když se Rhys stal Vladařem Nočního dvora, ustanovil Mor svou třetí velitelkou a svěřil jí dohled nad Dvorem nočních můr a Dvorem snů. Mor řídí Velaris a město Hewn. Je členkou Rhysandova vnitřního kruhu.

Klytaimnéstra byla princeznou, zatímco rodina Mor vládla Nočnímu dvoru před rodinou Rhyse. Obě jsou tedy urozeného původu. Klytaimnéstra vládla Mykénám a Mor pak získala území, které spravovala. Význam "Morrigan" je odvozen z irského Mór Ríoghain znamenajícího "velká královna". Vidíme, že obě měly za manžela či měly mít někoho, koho nechtěly, a ve finále měly románek s někým jiným. Mor spala s Cassianem, Klytainmnéstra s manželovým bratrancem. Jistá paralela by se tu prostě našla.