UPŘÍMNOU SOUSTRAST: FUNEBRÁCTVÍ JE HOTOVÁ VĚDA

11:49 PM

Autor: Guillaume Bailly | Nakladatelství: Kontrast | Počet stran: 320 | Datum vydání: 8.4. 2019

Anotace: Tato kniha je souborem krátkých vyprávění zaměstnance pohřebního ústavu ve Francii. Historky vycházejí ze skutečných událostí v autorově každodenní praxi, ať už při organizování či vykonávání smutečních obřadů.

Během pohřbů se může stát spousta nepředvídatelných věcí. Zvonící telefon je běžný, ale co takhle obří stavební jeřáb při ukládání rakve nadměrného nebožtíka nebo náhlé výkřiky z otevřeného hrobu? I zkušený funebrák často kroutí hlavou nad neuvěřitelnými reakcemi a chováním pozůstalých, kteří jsou bezradní, rozhazovační, někdy dokonce i agresivní.

Dojmout či rozesmutnit nás může obětavost některých příbuzných, ale i těžké osudy lidí, které denně potkáváme, aniž bychom si uvědomovali, co prožívají. Četba této knihy nás často přivádí k zamyšlení nad vlastní lidskostí i (ne)lidskostí ostatních.

Moje pocity: Tahle kniha sice nebyla až taková sranda (plná černého humoru) jak sem čekala, ale i tak jsem si jí užila. Příběhy mě dokázaly rozesmát, ale i rozplakat 😥. Některé historky jsou totiž opravdu dojemné. Dojala mě například stará paní, která se nejdříve starala o rodinu, držela je všechny pohromadě, a až nakonec si sama našla chvíli na to rozloučit se s vnukem.

Hlavně jsem si ale musela často říkat jaká je pohřebnictví vlastně věda. Funebráci mají třeba celý manuál na to, kdyby se jim někdo probral... ten byl mimochodem opravdu vtipnej 🤣. Celá tato kniha je jeden velký náhled do jednoho netradičního povolání, které rozhodně není pro každého. A já fakt obdivuji ty, kteří musí na dálnicích sbírat pozůstatky mrtvých (ne, není to práce záchranářů), manipulovat s tlejícími těly a udržet vážnou tvář, když si nebožtík přeje na pohřbu zahrát směšnou písničku.

"Tak aspoň, že tvoji klienti nejsou nepříjemní..."

Většinu doby čtení jsem si také říkala, jaký to je velký bizár 🤦. Budete kroutit hlavou nad zvláštními přáními zesnulých, protáčet oči nad chováním některých pozůstalých, divit se zvláštním úmrtím (zjistíte, jak byste rozhodně nechtěli být mrtví nalezeni) a velkým náhodám, které mi ovšem někdy připadali poněkud předvídatelné. Nebudu vám je tu ale raději prozrazovat, protože by to v podstatě byly malé spoilery 🙊.

"Já seděl za volantem dvoutunového pohřebního vozu, až po střechu naplněného květinami. Beznadějně jsem hledal způsob, jak působit nenápadně."

Bezvadná věc je možnost čtení po kratších úsecích, po jednotlivých historkách. Můžete si tedy čtení velmi snadno rozložit, což je u těžkého téma velká výhoda. Původně jsem si myslela, že to tak udělám, ale nakonec mě to bavilo natolik, že jsem knihu přečetla na tři zátahy. Četlo se mi to výborně a nemohla jsem jí odložit. Byla jsem prostě až příliš zvědavá, co dalšího se našemu vypravěči stalo.