Následovala informace, že YOLI jedná s Colleen Hoover o tom, že by přijela do Prahy a také vydají další její knihu. 

A pak přišel další dáreček v podobě YOLI hrníčku! Existují 3 verze hrníčků a 3 verze plátěnek. Vše najdete ke koupi buď na stránkách Knižního klubu, nebo v knihkupectví Luxor. Já vlastním hrneček s nápisem "Tenhle příběh si vychutnám do poslední kapky." a jsem opravdu spokojená. Další varianty jsou "Někdo tě potřebuje. Pro někoho jsi nezbytný. Někdo tě má rád." což je citát od Jennifer Nivenové a nebo ještě "Ke čtení mi stačí hrnek čaje a dobrá kniha." pod což se můžu klidně podepsat. Tašky najdete s nápisy "Čtu si kudy chodím...", "Nové příběhy čekají na každém kroku." a "Ty knížky mi tam skočily samy!" což je trefné :-D. Jak můžete vidět níže na fotce tak mám tu "Čtu si, kudy chodím!". Jsou to moc krásné věci a určitě je využiju :-). Děkuji!

Kája z penny_and_books v akci.

Narozeninový kvíz, který teda nebyl vůbec jednoduchý :-D. Díky, Kájo!

Mńamózní dort. Fialový! S Motýlky! A třpytkami. Prvně jsem jedla třpytky :-D.

 Takhle už moc fotogenický není (i když stále výborný), ale vcelku byl opravdu krásný :-).

Po vyhlášení kvízu nastala volná zábava a prostor pro vyfocení ve fotokoutku od Luxoru. Měli to opravdu suprově udělané. V podstatě jste stáli před zeleným plátnem a naproti v obrazovce viděli, jak to bude vypadat na výsledné fotce. Všichni jsme se bavili chytáním balonků a motýlků plus vyhýbání se tomu, abyste měli motýlka v obličeji :-D. Mám úžasné fotky, které půjdou do vzpomínkového alba :-). Rozhodně na to využiji fialové papíry, narozeninové dekorace a seženu si nějaké motýlky :-). Těším se na to až si tenhle den hezky zvěčním do alba.

Na závěr ještě jednou moc děkuji za dárečky, všem organizátorům a celkově všem přítomným za toto krásné odpoledne! :-) Opravdu jsem si to užila a těším se až se potkáme někdy příště :-)... třeba se uvidíme i na dalších YOLI narozeninách :-)?

A tohle jsem si odvezla domů :-).

Cesta. Já šťastná v Praze. Nejela jsem s prázdnou... vzala jsem pár záložek, abych potěšila ostatní. Výborný dort. Příjemná společnost. Skvělé dárky. Prostě moc povedená oslava!

Mrkněte se na oficiální stránky Warcrossu.

PLAY WARCROSS

--- POZOR SPOILERY ---

Jakmile jsme zjistili příběh Hidea, tak mi bylo jasné, že Zero je jeho ztracený bratr Sasuke. Jen doufám, že se o něm v dalším díle dozvíme více a zjistíme, co se s ním stalo a kde byl celé ty roky.

Tušila jsem, že Hideo něco tají a byl mi podezřelý ten soubor proj_led_HT1.0. Takže vlastně nakonec žádné překvapení. Docela jsem i chápala, co k tomu Hidea vede. Je to zajímavé morální dilema. 

Je tam v podstatě instaláska mezi Emikou a Hideem, ale ani mi to nevadilo. Užívala jsem si jejich horké chvilky. Četla jsem teorii, že si autorka nechala místo pro milostný trojúhelník, a Emika by v dalším díle mohla začít randit se Zerem. No, snad ne :-D. Milostných trojúhelníků je všude dost.

Pomalu 500 stránek je poměrně hodně na knihu kde se toho moc neděje. Laini Taylor vážně umí kouzlit se slovy a kniha je plná poetického jazyka a krásných popisů takže čtenáři přijde příběh plný vůní a barev, ale neumí to s akčností. Lazlo a Sarai se poprvé potkávají po více jak 200 stránkách. Je to prostě kniha při jejímž čtení si můžete připadat jako někdo kdo se brodí bahnem což jde děsně pomalu a to není pro každého. Většina lidí (alespoň v zahraničí) tuhle knihu miluje, ale najdou se i tací, kteří ji díky nedostatku akce a dlouhým popisům nedokončili nebo ano, ale stejně se jim nelíbila. Já to chápu. Musela jsem se často do čtení nutit jelikož na tento styl vyprávění musí být ta správná nálada. 

Je to prostě 300 stran popisů! Krásné psaní, bezva postavení světa, ale je to šíleně pomalé! Dobrý příběh se táhne v opakujících se liniích, poetických slovech a spoustě (zbytečných) detailů, které se můžete snadno představit, aniž byste je museli číst.

Tahle kniha může mít dva typy čtenářů. První má rád pomalé knihy a užívá si jazyk a krásné popisy, takže si knihu ihned zamiluje a bude ji vychvalovat do nebes. Druhý, což jsem já, sice ocení kouzla se slovy, ale bude se tím muset prokousat. Bude postrádat více akce, ale díky originálnímu a zajímavému příběhu tomu stejně nedá 1-2 hvězdičky a knihu si oblíbí. Třetí skupinou by byli ti, co se jim to nelíbilo. Prostě knihu nedočetli a nebo se tím prokousali, ale popisy jim kazí zážitek natolik, že knize dají nízké hodnocení.

Po tom konci jsem zvědavá kam se bude ubírat další díl.

Klan je každopádně úžasná knížka, která vás ihned vtáhne do sebe a nepustí. Je napsaná tak, že se to čte samo. Adrianne Young je jednoduše nadaná vypravěčka, která umí pracovat s emocemi a i akčními scénami. Čte se to velmi dobře. Z knihy dýchá ta pravá skandinávská atmosféra 🌲❄🏔🌲🐟🐻. Úplně si vybavíte zamlžené hory, zasněžené vesničky, zamrzlá jezera... prostě seriál The Vikings 🙂. Když to navíc podtrhnete tím správným soundtrackem (koukněte buď na můj playlist a nebo ten přímo od autorky, kde jsem čerpala i já) tak je to pecka! Za mě by tam mohlo být klidně více skandinávštiny (Skål!).

Kniha je propagována jako drsná vikingská YA což v podstatě splňuje i ne. I když tam třeba docela obrazně obětovávají zvířata tak na dvou místech asi bych i v ději přitvrdila... jednou protože by to okořenilo děj (i když by to asi bylo předvídatelné) a jednou protože v realitě bych to v této době čekala... ale tak... je to #youngadult. Více k tomuto napíšu ve spoilerech. 

Chtělo by to prostě více vikingské kultury a přitvrdit, ale to bychom z toho asi měli spíše knihu pro dospělé než YA příběh. Každopádně se na tuto knihu tešte 🙂. Kmeny Aska a Riki vás prostě dostanou.

Od Adrianne Young vyjde na podzim 3. září 2019 i volné pokračování Klanu s názvem The Girl The Sea Gave Back. Budete to opět moci číst jako standalone, ale bude to ze stejného vikingského světa jako Sky in the Deep.

O čem to bude? Příběh poskočí o 10 let po bitvě o Hylli a bude se zabývat Halvardem, jeho rolí v evoluci klanů Aska a Riki. Jeho cesta se proplete s novou postavou, která opět změní jejich svět.

Tovu našli jako dítě na břehu moře a využívali jejího daru vidění do budoucnosti. Její vlastní domov a klan jsou už jen vybledlou vzpomínkou. Teď žije s klanem Svell. V novém domově si našla křehké místo mezi těmi, kteří se jí bojí, ale když dva klany (Aska a Riki) zakopou válečnou sekeru a ukončí staré krvavé spory aby se spojili v jeden, její svět je nebezpečně blízko kolapsu. Poprvé za generace jsou vůdcové Svellu rozděleni. Měli by udržovat mír nebo jít do války se spojeneckými klany, aby ochránili svou novou moc? Když jejich náčelník řekne Tově, aby hodila kamennými runami, Tova uvede do pohybu sérii událostí, které nejenže změní krajinu pevniny navždy, ale dají jí něco, o čem věřila, že už nikdy nebude mít - domov.

--- POZOR SPOILERY ---

Hlavní hrdinka mi byla sympatická a chápala jsem její emoce. Někdo by mohl říct, že naše drsná hrdinka Eelyn je ve skutečnosti měkkota. Jenže tak... kdo by se nebál v nepřátelském prostředí a kdo by si nepobrečel kdyby zjistil, že se na něj vykašlala vlastní rodina? Kdo by nebrečel, kdyby zjistil, že jeho bratr celé roky (5 let) žije s nepřítelem? Je obklopená nepřáteli, kteří jí můžou kdykoliv ublížit. Ono, bojovnice nebo ne, tady je Eelyn v centru úhlavních nepřátel a pokud to chce přežít a utéct tak si nemůže moc vyskakovat.

Teď se mrkneme na zoubek drsnosti tohoto světa. Je tam několik scén kdy bych čekala, že Eelyn znásilní. To se ovšem nestane, no, nicméně kdyby to nebyla YA tak v tomhle světě, mezi nepřáteli, bezbranná.... by už prostě znásilněná byla a to ne jednou.

Ke scéně na jezeře můžu říct, že jsem čekala, kdy ten led pod nimi začne praskat. Nestalo se to. Vlastně můžeme být rádi, protože by to bylo dosti předvídatelné. Na druhou stranu by to scéně dodalo napětí.

Někomu může ten šťastný konec připadat přitažený za vlasy, jelikož proč by si měli dva klany znepřátelené na život a na smrt najednou říci "ok, budeme kamarádi". Sice se to může zdát neuvěřitelné, na druhou stranu je celkem logické, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Potřebovali se prostě spojit proti většímu zlu. To se dá pochopit, ne? Je spíš dost škoda, že to všechny postavy přežijí. Člověk by čekal, že v tomhle drsném světě jich tak polovina umře.

Líbí se mi, že se hlavní hrdina a objekt zájmu Eelyn jmenuje Fiske. Fiske je slovo z Dánštiny a znamená rybaření. Dříve bylo běžné, že jména či příjmení pocházela z práce, které se daný člověk věnoval. Líbí se mi, že Adrianne Young na toto myslí a zvolila jméno Fiske záměrně.