VYSTŘIŽENÉ SCÉNY Z PODLÉHO KRÁLE

6:18 PM

Nejsem překladatelka, i když jsem studovala anglistiku🙂. Neživím se tím, i když jsem několikrát přemýšlela a přemýšlím nad tím, jaké by to bylo. Jestli by mě to opravdu bavilo. Jedna věc totiž je rozumět jazyku a chápat, co se děje, a druhá věc je umět to přenést do jiné řeči tak, aby to nějak znělo😄. Není to vůbec sranda. V podstatě převádíte jednu strukturu do struktury jiné. Neustále musíte hledat ta správná slova, přemýšlet nad tím jak má vlastně daná postava mluvit a často si něco ověřovat. Třeba jak se říká tomu když si připravujete do kuše šipku. Naše vyučující na překladovém semináři nám vždy říkala, že nemáme věřit ani sami sobě, ani autorovi... prostě nikomu 😄. No, tak tady to máte. Mnou přeložené vystřižené scény z Podlého krále. Užijte si je a dejte vědět, co vy na to 😄.

HOLLY BLACK: Když jsem psala Podlého krále a dostala se k části s Podmořím, uvažovala jsem o psaní ve třetí osobě soustředící se na některé postavy stále na souši. Nakonec jsem se rozhodla nechat knihu zcela z pohledu Jude. Zde jsou některé úryvky z té alternativní verze.

Madoc se narodil na bitevním poli. Jeho matka přeřízla pupeční šnůru svým ostřím, zabalila ho do svého pláště, a pokračovala v boji, i když její stehna byla potřísněna krví a její novorozený kvílel jako umírající okolo nich. Vyhrála ten den a mnoho dní poté, ale vždy Madocovi připomínala, že vyhraje, jen pokud si bude pamatovat, že vyhrávání není věčné. Narozen v krvi, jak říkají víly, zrozen ke krveprolití.

Mnohokrát o tom za posledních několik měsíců přemýšlel, stejně jako přemýšlel o tom, co Jude v tu chvíli řekla, uvědomil si, že ho otrávila. Když si nebyl jistý, zda zamýšlela nechat ho to přežít.

Otče, jsem tím, co jsi ze mě udělal.

Madoc se rozhlédne po pracovně, papíry pokrývají podlahu a židle jsou rozbité.

Na svatbě Taryn na ni byl tak naštvaný, tak rozzuřený, poté co zaslechl jí a Nejvyššího krále. Nyní pochopil, že ho nejen přelstila a ukradla korunu jemu přímo pod nosem, ale vedla si mnohem lépe, než by kdy hádal. Na zasedáních Rady, kde ji litoval, se cítil jako starý blázen. Poblázněná dívka, která byla ovlivněna lichotkami pěkného prince a která vyměnila svou budoucnost za sloužení mu. Dokonce si dělal starosti. Přemýšlel o způsobech jak ji dostat zpět na jeho stranu, přemýšlel o strategiích, které by jí umožnili zachovat si důstojnost i kdyby přiznala, že se rozhodla špatně. Představoval si ji uplakanou, se zlomeným srdcem a připravenou na to být opět jeho poslušnou dcerou.

Zatímco ona byla celou dobu u moci, skrývala i ty nejtajnější úsměvy, když vydávala rozkazy, údajně od pošetilého mladého krále. Nechala všechny, aby na ni shlíželi z vrchu a za jejich zády se pravděpodobně velmi hlasitě smála.

Nyní má Jude Podmoří a nepochybně ji mučí, a on musí nějak odložit veškerý svůj hněv stranou a soustředit se na její návrat.

A tak sám sobě slíbí, že jí ukáže, že i když ho dvakrát podvedla, stále je ve vedení on. To, že byl Vrchním generálem dlouho před jejím narozením, má svůj důvod. Získá ji zpět od Orlagh, vynadá jí, a pak ji potrestá, protože jak se může dítě poučit bez potrestání?

Ale když Madoc vstoupí do trůnního sálu, uvědomí si jeho hlavní potíž: Cardan. Nejmladší a nejhorší z Eldredových dětí je stále Nejvyšší král. Bez Jude, která by mu dávala rozkazy, si může dělat, cokoliv chce. Koneckonců mu nemůže nic přikazovat, pokud je zaseknutá na dně moře.
Jak může Madoc přimět Cardana, aby vyjednával s Orlagh když má ze současného stavu prospěch? Jak může přimět toho směšného chlapce cokoli udělat?

* * *

Cardan se prochází zahradami plnými v noci kvetoucích květin. Dotkne se jejich okvětních lístků a sleduje, jak se rozevírají v jeho rukou, cítí bezmocnost. Neměl by proklouznout své královské stráži, ale proklouzne a pohybuje se směrem k blízkému lesu. Šváb ho naučil neslyšné chůzi, a on to poslušně trénoval, trénoval to jako málo co ve svém životě.
Teď se vplíží na skalnaté pobřeží a vykoukne přes útesy na vlny dole. Zírá a zírá, jako by viděl dolů do hlubin, kde drží Jude. Jako by mohl vidět do srdcí těch, kteří ji vězní, a najít způsob jak jim ublížit tak strašně, že budou přinuceni nechat ji jít.

„Pro krále není bezpečné potulovat se sám,“ řekne Puma a vyjde ze tmy tak tiše, že Cardan začne pochybovat o svých vlastních schopnostech. Hlavu jí zakrývá kápě, ale jeden z jejích bílých copů vidí vyčuhovat ven.

„A to jsem si myslel, že mě nikdo neslyšel,“ postěžuje si Cardan.

„Vedl sis velmi dobře,“ řekne Puma, což je snad ta nejhorší možná reakce, jako kdyby byl dítě, které potřebuje povzbudit.

Všichni se k němu chovají takto, jako k někomu, kdo by měl být bohatě chválen za něco, co by se u jiných sotva považovalo za kompetenci. Předtím mu to nevadilo. Těšilo ho to. Bylo to znamení, že se ho báli.

Nyní to nesnáší.

Ale není to špatná připomínka, že pokud ho nikdo nebude nutit, aby byl lepší, bude se muset nutit sám. Což ho nutí myslet na Jude. Její život se pohyboval od oddanosti k meči, přes naučení se umění Stínového dvora, ke snaze přijít na to jak vládnout. Není to tak, že by ve škole v paláci, neviděl, že je chytrá a vážná a absurdně dobrá ve všem na co sáhne. Není to tak, že by ji tam za to nesnášel, není to živý důkaz toho, že jeho královská nadřazenost je stejně pomíjivá jako ranní mlha. Ale netušil, jak děsivé by bylo, kdyby se veškerá ta chytrost a vážnost a dovednost obrátila proti němu.
A uvědomil si, co je potřeba k tomu být takovým. Ne přirozený talent, jak předpokládal. Nebo ano, přirozený talent, ale v kombinaci s brutálním tréninkovým rozvrhem, sebekázní, a sebekontrolou. Není si jistý, že má na to žaludek, a ještě méně srdce.

Dívá se směrem k moři, na nárazy vln.

Je na souši, ale přesto se cítí, jako by se topil.

„V paláci je někdo kdo má informace,“ řekne Puma. „Měl bys přijít.“

„Je to Niccasia?“ Po prvním útoku Podmoří na souš se k ní neměl chovat panovačně, ale ještě není příliš pozdě na to, aby změnil svůj přístup.

Jdi za Nicasiou a okouzli ji.

Odmítá si dovolit všechny ty myšlenky, které následují, odmítá si pamatovat jak se Jude zadrhl dech, když se jí dotkl, jako by touhou. Nebo způsob jakým pevně zavřela oči, jako by nemohla snést vidět toho, kdo ji přiměl se tak cítit.

„Ne,“ řekne Puma. „Je to paní Asha.“

Jeho matka. Na moment, Cardan přemýšlí jestli, Puma ví, kdo je pro něj paní Asha. Samozřejmě, že to ví; je jen příliš diskrétní na to, aby něco řekla.

„Byla ve Věži zapomnění a je poslední osobou, která mluvila s Jude předtím než zmizela.“ Puma se na něj soucitně podívá. „A bude se zodpovídat pouze vám.“

„V tom případě,“ řekne, „Slyšel jsem, že se říká, že by se dáma neměla nechat čekat.“

* * *

Když vstoupí do salonu, Cardanova první divoká myšlenka se týká jeho mapy hvězdné oblohy, poslušně vytvořené královským astrologem po jeho narození. Napůl očekává, že mu paní Asha řekne, jak nezpůsobilý je pro pozici ve které se nachází, jak lord Baphen řekl, že bude zkázou pro trůn a monstrum.

Čekal na někoho, kdo řekne, že je nezpůsobilý od chvíle, kdy mu na hlavu byla posazena koruna. Ale, samozřejmě, toto není něco, co by lidé říkali Nejvyššímu králi do tváře. Říkají to pouze za jeho zády.

Paní Asha to také neřekne. Jen se zdvořile usměje.

Než ji Eldred zamkl, Cardan se zoufale snažil upoutat její pozornost. Vzácná chvála z jejích rtů jen zvyšovala jeho hlad. A ačkoli uplynulo mnoho let, zjišťuje, že není tak imunní, jak doufá.
Na sobě má temně fialové šaty, její obličej je pomalovaný, a v jejích špičatých uších jsou dokonce i jemné zlaté kruhy. Její rohy září po nedávné aplikaci sladkého oleje. Očividně šla před příchodem do paláce za přáteli. Očividně se celá vystrojila jen kvůli audienci u něj.

„Matko,“ řekne a kráčí k ní. Jeho ocas šlehá sem a tam, podkopává jeho snahu o lhostejnost.

Vstane z pohovky a zlehka se ukloní. „Zajímalo mě, jestli se ocitnu v nemilosti.“

Stydí se za to, kolik důvodů jí dal k tomu, aby nad tím přemýšlela. Konec konců, nepustil ji z Věže. Nemyslel si, že by mohl. Vůbec se nepovažoval za Nejvyššího krále. Ale neexistuje způsob, jak to vysvětlit, a i kdyby našel cestu, byla takovou matkou, která by na podřízenost pravděpodobně reagovala divoce.

Lépe když zůstane nejistá.

„A přesto sis stále vyžádala mě a pouze mě,“ řekne. Hledá útočiště ve známé povýšenosti.

Paní Asha se na něj usměje novým způsobem, trochu jako predátor, který se chystá zaútočit. „Tvá senešalka mi nabídla útěk z Elfhame. Ale je pryč. A tak jsem přišla zjistit, jestli máš pro mě nějaké milosrdenství, ke kterému bych se upnula.“

Její slova bodají. Mají to v úmyslu. Ale on je odborník na vstřebávání úderů a jejich nevracení. „Doufám, že se mě nechystáš požádat o své staré pokoje v paláci. Obávám se, že jsem zapálil.“
Vzpomíná si, jak ležel na posteli ve starém pokoji a na ostrý, na žhavý hrot šipky z kuše, který škrábl jeho bok, vůni vína rozlitého všude kolem a křičící dívku.

A pak Jude.

Paní Asha znovu promluví, ale pro něj je těžké se soustředit. Uvědomí si, že nechce hrát tuto hru, jemu kdysi tak známou. Nemá zájem o výměnu urážek. Nemá zájem, dokonce, ani chránit sebe.

Přeruší jí v polovině nějakého děsivého malého komentáře ohledně jejího času v paláci. „Jen mi řekni, co ode mě chceš. Šperky? Šaty? Pohodlné panství? To je nudné. Jaký potenciální význam má soutěž v tom, kdo z nás má srdce více jako malá uschlá pecka? Jediné, co chci, je vědět, kdy jsi naposledy viděla mou senešalku. Za to bych ti dal hodně a vyhrožoval bych ti, kdyby to selhalo. Omezme se na první.“

Na chvíli vypadá paní Asha podvoleně, ale pak začne být nedůtklivá. „Vždy jsi měl rozmarnou povahu.“

Připomene se mu panický pocit, že je jí vydán na milost. Nechce jí vyhrožovat, a instinkt mu říká, že pokud ano, možná bude muset za tyto hrozby zaplatit.

Místo toho neřekne nic. Vyčkává. Po chvíli si ona povzdechne a začne mluvit. „Vím toho jen opravdu velmi málo. Podmoří přišlo pustit tvého bratra Balekina z jeho klece. Slyšela jsem Podmořský lid a jejich mokrá, pleskající chodidla na schodech, a jejich podivné hlasy. Slyšela jsem rachot vln stoupajících do kakofonie. Slyšela jsem strážné křičet. A pak přišla ta dívka. Odemkla dveře mé cely a řekla mi, ať jdu.“

„Kam?“ ozve se Cardan.

Jeho matka potřese hlavou, odmítne jeho otázku jako směšnou. „Do schodů. Prošla jsem kolem strážce s vlasy barvy pšenice na podzim, ale nezastavil mě. Nepodívala jsem se mu do tváře. Nebylo tam nic důležitého. Nepočkala jsem, abych se podívala, jestli mě následuje. Byla jsem jen ráda, že jsem volná.“

„Říkala Jude něco?“ zeptá se Cardan. „Cokoliv.“

„Jen, že mě osvobodila kvůli tobě,“ řekne paní Asha, její rty se stočí do úšklebku. „Což pouze ukazuje, jak málo tě zná.“

HOLLY BLACK: Také jsem přemýšlela nad tím, že by tam bylo pár rozdílných pokusů o atentát. Za účelem vyzdvihnutí různých frakcí a jejich touhy po trůnu. Ale nakonec se tam dělo tolik, že jsem se soustředila na Podmoří. Toto je z rozhovoru na začátku knihy, která odkazuje na jeden z dalších pokusů.

„Kdo by chtěl zabít Cardana?“ dumá Puma, jako by to byla záhada.

Odfrknu si. „Myslíš, která z mnoha, mnoha víl by ho ráda viděla mrtvého, není vázána sliby oddanosti koruně?“

„Nebo smrtelník,“ řeknu.

Přemýšlím nad sluhy v Balekinově domácnosti. Nad jejich ztrhaným vzhledem a jak je Balekin nutil tlouct Cardana, nutil Cardana to dovolit. To jistě nemohlo podpořit nic jiného než nepřátelství.

A ten pokus byl lajdácký, způsobem někoho, kdo neznal zbraň dobře. Nebyl důvod k útěku, s Cardanem stále naživu a žádnými strážemi na dohled. Ale místo nabíjení šipek, zcela opustili úkol.

Ledaže by ho chtěli jen vyděsit. Ale nemůžu přijít na to, komu by to bylo prospěšné.

„Možná,“ řeknu.

Přistoupí k pávově zbarvené židli, propracovaně vyřezané a posadí se na ni, jako by nebyla zastrašována tím, že je v těchto místnostech. "Pomysli na toho druhého smrtelníka."

Travič, zajat v kuchyních paláce. Člověk a ani trochu okouzlený. Dostal zaplaceno zlatem a zdálo se, že vypadal, že si myslí, že je velkou ctí pokusit se zabít krále vílí říše. Existuje spousta důvodů se domnívat, že tento pokus o zabití Cardana přišel od Balekina, ale jen málo důkazů.

Šváb okouzlil potenciálního vraha a poslal ho na cestu s prokletou rukou a zmatenými vzpomínkami, akt laskavost, na který jen tak nezapomenu.

THE CRUEL PRINCE - BONUSOVÝ PŘÍBĚH v AJ

THE WICKED KING - VYSTŘIŽENÉ SCÉNY (v originále)

THE QUEEN OF NOTHING - PROLOG A PRVNÍ DVĚ KAPITOLY v AJ

7 komentářů

SakuAugust 19, 2019 at 6:52 PM
Jazykový konzultant approves. ;D
ReplyDelete
Replies
BelaJanuary 24, 2020 at 10:56 PM
Ďakujem ti za preklad, je super. ♥️ :D Nechápem prečo vystrihnuté scény neprekladajú. Prečo anglický hovoriaci čitatelia majú tú možnosť a my nie ? Nevieš prečo sa to neprekladá ? ;(
ReplyDelete
Replies