PÁR DŮLEŽITÝCH BODŮ NA ÚVOD:
Neznamená to takové knihy nečíst.
Neznamená to takové knihy nekupovat.
Neznamená to smazat takové scény z knih.
Neznamená to začít knihy prodávat/půjčovat na občanku.
Znamená to jediné: správně knihy zařazovat. A to závisí především na obsahu a jeho zpracování.
LEDEN 2022
UPOZORNĚNÍ: Tento článek je čistě mým osobním názorem. Není to snaha jakkoli útočit či poškozovat nakladatelství vydávající knihy pro mládež či YA. Je to tzv "call out" či "výzva k zamyšlení." Je to jednoduše snaha upozornit na tuto problematiku. Je to snada přimět vás zamyslet se. Dokud to vy čtenáři nebudete vyžadovat, nikdo s tím nic chtít dělat nebude.
V České republice konečně dochází k nějakému pokroku v oblasti značení knih a trigger warning. Sice se nezná, že by nakladatelství hodlala výrazně změnit svůj postoj vůči YA a NA, ale Coobo oznámilo zavedení tří pikgogramů zastupujících TW, které budou v tiráži. Po nich se teď v lednu 2022 přidal se svou trojkou v modrém i Fragment. Ale je to dost?
- Tento symbol značí, že kniha obsahuje ve větší míře vulgarity a nadávky.
- Tento symbol značí, že kniha obsahuje explicitně popsané sexuální scény.
- Tento symbol značí, že se v knize vyskytují scény podrobně popisující násilí nebo násilí extrémně kruté.
- - zdroj: zmiňovaný článek Cooboo
Podle mě je to aspoň malý krok kupředu, ale i díky lidem jsem si uvědomila, že to je trochu málo. Jednak se z nich nedozvíme jestli jde o násilí na lidech nebo dětech (ano, to jsou také lidi, ale je to přecijen jiné) a zvířatech. Stejně třeba to jestli jde o násilí sexuální.
V ideálním světě by jich bylo alespoň tolik, co má ČT1. Také by byli na vzadu na obálce a ne v tiráži. Když už tam může být označení "HMB tip" například, tak by tam mohlo být něco reálně užitečného, co na první pohled upozorní každého, kdo vezme knihu do ruky. Jaksi... ne všichni sledují oznámení nakladatelství, takže ani nebudou vědět, že to tam mají hledat a knihu prostě koupí, protože je v sekci pro děti a mládež. A přiznejte se... kdo se sám koukáte do tiráže? Já tedy ne. Celé to tedy zavání přístupem.... aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
V ideálním případě by tedy bylo:
- TW piktogramů víc
- byly by vzadu na obálce
- a v tiráži, nebo ideálně vepředu v knize by byly TW vypsané.
Kdo by je nechtěl číst, přeskočil by je stejně i tam. Ale to už je moc práce, že? Navíc, podle mého názoru je celá diskuze o tom, jestli TW něco spoilerují, úplně bezpředmětná. V TW nejde o to, že napíšeme "Na straně 261 uřízne Kuba Marušce hlavu sekáčkem na maso," ale uvedeme tam "obsahuje násilné scény" nebo něco podobného.
Nebo se tu nabízí řešení podle vzoru Booklabu, který nabízí na zadních starnách svých knih hastagy. Někdy prý mají obsahují například #psychicképroblémy (u knihy Ten kdo stojí v koutě), což TW je. Proč by tedy měl být problém uvádět TW pár slovy na zadní straně? Stačí věk plus aspoň 5-6 nejzákladnějších bodů a je vymalováno. Zbytek může být uveden vevnitř nebo bude čtenář vědět, že má zapátrat na internetu. Viz poslední část tohoto updatu.
A pokud se podíváte na zahraniční, také se tam vedou diskuze. No a více a více přibývá autorů, kteří sami uvádějí TW na začátku svých knih a pokud ne tam, tak je snadno dohledáte na jejich stránkách či na Goodreads.
Za příklad si můžeme vzít Amandu Foody a její (je spoluautorkou) knihu All of Us Villains, která mimochodem vyjde i v češtině u nakladatelství Host. Ta má na svých stránkách uvedené TW.
Další autorkou je třeba Chloe Gong a její These Violent Delights (vyjdou v červnu u Cooboo), která má také TW na své stránce. A to u obou knih této duologie.
U druhé knihy od Allison Saft jsem si jich všimla právě na Goodreads. I to je možnost. Autor napíše "recenzi" ale místo hodnocení vlastní knihy v ní uvede informace a TW. Stejně tak Hannah Whitten a její NA fantasy For the Wolf. TW má na stránce i u ještě nevydaného pokračování For the Throne.
A Margaret Owen, autorka Milosrdné vrány, uvádí ve své další knize Little Thieves upozornění hned na jejím začátku.
A toto jsou jen příklady pár autorek. Ve skutečnosti jedno z toho (nebo i více) dělá dnes již spousta autorů. Ne, není to cele můj výmysl. Věřte, že mám lepší věci na práci než být spokojená s tím, jak se u nás přistupuje k řazení knih a varování ohledně obsahu.
Přála bych si třeba i to, aby blogeři, youtubeři, bookstagrameři a další... a to hlavně ti, kteří mají TA ČÍSLA... začali k těmto věcem přistupovat lépe. Aby je začali zmiňovat ve stories, psát je do recenzí, říkat je ve videích. Nezabilo by je to. Naopak to může někomu pomoci. A zároveň to někdy funguje i jako marketing. Najdou se totiž lidé, kteří právě vyhledávají knihy s TW, protože nechtějí něco nevinného... slabý čajíček.
#CZtriggerwarnings na Instagramu
šablony do IG stories
KVĚTEN 2021
Tak je asi na čase opět oprášit toto téma i blogově. Na začátek rovnou říkám, že absolutně nesouhlasím s TÍMTO článkem z 29.1. 2021, který vydalo COOBOO a který tu budu citovat. Pokusím se vám tu slušně vysvětlit proč si já osobně myslím, že to je absolutní, slušně řečeno, blbost.
"Dávno neplatí, že young adult znamená čtení pro čtenáře ve věku 12–18. Věkové rozmezí u některých knih se pohybuje čím dál výš, 25+, někde se píše i až ke 30 letům."
Ehm, ne! Young Adult je pořád kategorie pro čtenáře ve věku 12-18. To, že jí čte čím dál více dospělých neznamená, že budeme posouvat věkovou hranici cílové skupiny. To bychom pak mohli nastrkat obsah pro dospělé třeba do knih pro malé děti jen proto, že dospělí ty knihy čtou také. Třeba svým dětem nebo i sami pro sebe. Však i někteří starší čtenáři sáhnou po middle grade (8-12 let) knihách. Příkladem může být u nás třeba dost populární Nikdyuš. To, že kategorie YA zajímá víc a víc dospělých čtenářů neznamená, že se jim musí knihy přizpůsobovat a zahrnovat popisy určené dospělým.
To, pro koho je kniha určená a to, kdo jí čte, jsou dvě naprosto odlišné věci.
Kategorii Young Adult můžeme označit několika způsoby. Někteří mohou tvrdit, že je právě pro čtenáře od 12 do 18 let, což ovšem stále ale neznamená, že to co čte například sedmnáctiletý má číst i ten dvanáctiletý. Diskutuje se také o tom, že YA se pozná podle věku hrdinů v tomto rozmezí. No, ani to není úplně pravda jelikož třeba hlavními představiteli ve Hře o trůny jsou děti ve věku 15 (Robb, John), 11 (Sansa), 9 (Arya), 13 (Joffrey) atd. V seriálu jsou o něco starší, ale pořád jsou to děti a teenageři - byť herci jsou logicky starší, protože tak to kvůli různým právním věcem bývá často... dospělí hrajou teenagery běžně. Kategorie YA prostě není vždy o věku hrdinů. Je to jeden z ukazatelů, ale roli tu hrají i další faktory. To, jestli patří kniha do YA nebo do NA, jednoduše záleží na mnoha věcech.
Jedním z faktorů může být i délka textu. Možná jste to netušili, ale alespoň v zahraničí mají doporučenou délku pro YA rukopis. Fantasy může býti o něco delší než například contemporary, ale stále tu platí doporučená délka. Zvláště důležitá pro začínající autory. Tradičně je to 70 000 až 90 000 slov. Více epické fantasy mohou být delší, contemporary zase kratší. Délka se uvádí ve slovech a ne ve stranách, protože u stan záleží na formátování atd. Psalo o tom několik zahraniční autorů. Přečíst si o tom... v angličtině... můžete třeba tady.
"Sám ten termín „young adult“ bez ohledu na knihy zahrnuje rozhodně starší lidi než jen do 18 let. Pokud chcete zdroje, tvrdí to třeba i Wikipedie, na tři kliky po googlování. Koneckonců součástí toho pojmu je i slovíčko „adult“. Existuje ještě pojem „new adult“, ale ten je podle mě ještě problematičtější než celá young adult. Protože co je vlastně new adult? Příběhy „dospělejších“ hrdinů? Vysokoškoláků? Nebo by se jako new adult měly označovat všechny knihy, ve kterých se objeví náznak sexu? I když je hlavním hrdinům třeba patnáct?"
Tu wikipedii jsem četla a....
"Zatímco žánr cílí na mladistvé (pozn. od 15 do 18) přibližně polovina čtenářů YA jsou dospělí." (zdroj: přeloženo z wikipedie)
Teď mi prosím vysvětlete, kde se píše o tom, že YA "zahrnuje rozhodně starší lidi než jen do 18 let". Nezahrnuje. Jen to prostě i starší čtou. A to je rozdíl.
Pokud jde o NA, tak tato kategorie vznikla právě jako most mezi YA a knihami pro dospělé. Mají tedy něco společného s YA:
"New adult se dotýká mnoha témat a problémů, aby zasáhla čtenáře, kteří spadají mezi kategorie YA a knih pro dospělé.
Mnoho témaz z YA knih, jako je identita, sexualita, deprese, sebevraždy, zneužívání drog, zneužívání alkoholu, rodinné boje, šikana, jsou také zahrnuty v new adult, ale mnoho jiných problémy, jimiž se tato (NA) kategorie zabývá je od sebe dodělují. Mezi běžné příklady problémů patří první zaměstnání, nástup na vysokou školu, svatební závazky a manželství, založení nových rodin, přátelství po střední škole, vojenská služba, finanční nezávislost, první život mimo domov, zmocnění, ztráta nevinnosti a strach selhání.
Tato kategorie se silně zaměřuje na život poté, co jednotlivec dosáhl zákonného věku, a na to, jak se vypořádat s novými počátky dospělosti. Obyčejně se tato témata a problémy odehrávají po střední škole v populárních NA titulech, ale existují výjimky." (zdroj: přeloženo z wikipedie)
Jenže NA se narozdíl od YA nemusí v popisech krotit. Tyto knihy totiž pracují se čtenáři a protagonisty ve věkovém rozmezí 18-30. Ano, přesně to jsou tedy knihy dospělejších hrdinů a vysokoškoláků. A tady se dostáváme k dalšímu faktoru, který vymezuje YA a to je obsah, mnohdy i tempo příběhu a styl psaní.
Není popis, jako popis.
Je rozdíl mezi náznakem sexu a tzv. open door romance, čili případu kdy máme tzv. otevřené dveře do ložnice našich postav. A že takový Kristoff a Maas (které tu použiji jako příklad. Neznamená to ale, že je tento problém jen u nich.) nemají jen otevřené dveře, ale doslova vidíte hrdinům obrazně řečeno pod peřinu. Když mrknete na tu wikipedii se kterou se Cooboo tak ohání, zjistíte, že v sekci o new adult je v příkladech uvedena Sarah J. Maas - Dvůr trnů a růží a Skleněný trůn a i Jennifer L. Armentrout (jejíž knihu Z krve a popela plánuje vydat Fragment). Samozřejmě se to netýká jen těchto knih, ale nebudu řešit něco, co jsem sama třeba nečetla a tedy nevím, co v té knize přesně je.
V popisu je vážně rozdíl. NA je tu právě od toho, že má něco společného s YA, ale už se nutně nemírní v těchto popisech. Je obrovský rozdíl mezi NÁZNAKEM a explicitním popisem jako z erotického románu. Vůbec nikdo nechce, aby byl z YA vyškrtnut všechen sex. Náctileté to přirozeně zajímá. Na to narážel třeba i dokument V síti u kterého jedna z hereček mluvila o tom, že ve dvanácti oceňovala, že s ní najednou někdo mluvil jako s dospělou. Jenže je rozdíl v tom jak se s touto problematikou pracuje. Je rozdíl pokud se postavy líbají, třeba si hlavní hrdina sundá košili a pak jen čtete o postavách, co se vedle sebe druhý den probudili v posteli, nebo pokud je všechno mezitím popsáno do nejmenšího detailu. A toto neplatí jen u sexu, ale i popisu násilí.
"Takže jakmile je některá kniha doporučená čtenářům 15+, je možné, že se v ní objeví nějaké explicitní sexuální scény, násilí či cokoliv jiného, co by podle nás citlivé mladší duše asi číst neměly."
Také by se tu dalo diskutovat o tom, kolik toho v knize je. Například v Holubici a hadovi (15+) je jedna pěkně žhavá scéna, ale alespoň je jenom jedna. Tam se dá ještě snést to upozornění 15+ na které mimochodem, ale stejně nikdo nekouká. Málokdo se podívá na doporučený věk. Ano, H&H má věk nastavený od 15+. No a pak najdete spoustu YA, kde je ten věk 14+ jako například Šest vran (14+), Kouzla rodu Thornů (14+) a pak jsou tu třeba Noci běsů, které mají 15+ (ano, zrovna ty vydal Fragment, ale pořád je to Albatros Media), ale žádný sex tam není, natož do detailu a stejně tak tam nejsou nějaké extra nechutné popisy a hromada násilí. Stejně tak to není vulgární. Takže je tu otázka... jak poznám, že kniha nic takového neobsahuje, versus je tam jedna scéna, versus je to více erotiky než fantasy? To poslední je rozhodně případ A Court of Silver Flames, tedy 4/5 díl ACOTAR (záleží jak se díváte na Dvůr mrazu a hvězd) a u kterého opět očekávám označení YA. Stejně jako se na to kašlala u Půlměsíčního města (15+), v zahraničí normálně označovaného jako fantasy pro dospělé. Což je ale i ACOTAR a pozdější Skleněný trůn. Zdá se, že v AM nerozumí tomu, co znamená slovíčko "dospělý" jelikož mají Půlměsíční město v beletrii pro dospělé, ale věk na ní je uveden 15+. Navíc tato kniha vyhrála cenu za nejlepší YA knihu roku za minulý rok. U nás je legální (právní) věk pro určení dospělosti 18 let. Patnáctiletí nemohou legálně pít alkohol, kouřit, řídit auto, uzavít manželství, uzavírat smlouvy atd.
BELETRIE PRO DOSPĚLÉ ≠ YOUNG ADULT
Závěrem tedy je, že tu máme knihu/y od 15+ kde nic ohledně sexu není. Je tu kniha 15+ kde je jedna scéna a jsou tu knihy 15+ kde toho je hodně. Dá se tedy říct, že jsou tu knihy označené 14+ kde nic není, o jeden rok později.... šup, hromada explicitního sexu. Nezdá se vám ten skok nějak moc???
Dalším faktem je, že, všichni nemají instagramy a nečtou blogy a nevyhledávají si recenze na databázích. Pak je tu ten problém, že zatímco v zahraničí se dost pracuje s tzv. trigger warnings, tedy varováními ohledně obsahu, u nás to dělá málokdo. Pamatuju si, jak jsem se pouštěla do Nikdynoci a sledovala recenze blogerek, které knihu četly s předstihem. Pamatuju si zmínku o tom, jak slečně vadily vulgarismy, ale už jsem se nic nedočetla/nedoslechla o tom, že jsou tam explicitní popisy sexu. Navíc to nakladatelství poslalo na recenzi jiné, v té době cca třináctileté, bookstagramerce. Dneska už tam mají alespoň těch 15 a dají si na toto snad pozor. Nicméně to za mě pořád jsou fantasy knihy pro dospělé a ne YA.
"Čtenáře ve věku patnáct let a výš považuju v zásadě za dospělého. V tomhle věku čtete kdejakou jinou literaturu, včetně třeba té povinné, která často taky není vyloženě čajíček (třeba takový Obraz Doriana Graye, šmankote, skandál, co tam se všechno odehrává!). Označování 18+ považuju za zbytečné, nepoužívá se ani pro ty opravdu „dospělácké knihy“ z „dospěláckých nakladatelství“."
Ne, čtenář 15+ není dospělý. Pokud jde tedy o ten sex tak již není tzv "pod zákonem" ale pořád to je mladistvý/nezletilý, ne dospělý. A plést do toho povinnou školní četbu je podle mě také dost mimo. Totiž, například o tom uváděném Obrazu Doriana Graye si totiž nikdo nikdy nemyslel, že je to young adult. Všichni ví, že to je klasika. Stejně jako u těch dospěláckých knih z dospěláckých nakladatelství. Cooboo ale není dospělácké nakladatelství.
"CooBoo vzniklo v roce 2009 jako mladší sourozenec tradičního Albatrosu a svoje mládí má i v názvu, cooboo totiž v jazyce aboriginů znamená „dítě“. Jinak je to ale zkratka slov cool a books, protože vydáváme knížky, které vás prostě nenechají chladnými! Vydáváme hlavně young adult, ročně našima rukama projde na osmdesát nových titulů a už se můžeme pyšnit celou řadou autorů." (zdroj)
Takže nakladatelství jehož název znamená "dítě" a říká, že vydává hlavně YA, vydává knihy s hromadou násilí, vulgarismů a explicitních sexuálních scén. Výborné. Naprosto výborné. Fajn, je to tak. Název si nikdo měnit nemusí, ale asi by bylo fajn přestat se profilovat jako vydavatel YA knížek. V zahraničí je běžné, že s žánrem změní autor nakladatelskou značku (například Leigh Bardugo vyšel Devátý spolek pod jinou značkou než její Grishaverse knihy, Amanda Foody také vydala svou middle grade jinde než své YA atd), ale dobrá. Nechte autora na stejném místě. To nevadí. Co vadí je, že na to nakladatelství, v našem případě konkrétně Cooboo, které vydává knihy od tolikrát zmiňované Maas a Kristoffa, dostatečně nereaguje. Stejně tak by měl Humbook přestat tvrdit, že je projekt/festival pro YA fandy a začít k tomu pořádně dávat NA. A nejen u knih od Mariany Zapaty.
Proč označení 15+ (ještě někde uvnitř knihy a ne třeba pod anotací) nestačí? Když pominu fakt, že absolutně ignorují prohlášení autorů a původních vydavatelů a to, že nechápu, fakt, že pokud porno s obrazem je zákonně od 18+ tak nechápu proč by porno slovní (ano, v případě třeba Nikdynoci a ACOSF to vážně není nic jiného a narozdíl od ČR si zahraničí nehraje na to, že ano a najdete videa atd označující ACOSF jako "fae porn") mělo mít jinou hranici. Příklady uvedené výše ukazují, že "je možné, že se v ní objeví nějaké explicitní sexuální scény, násilí či cokoliv jiného" se nerovná to, že to tam opravdu je a kolik toho tam je! Na výše uvedených příkladech je vidět, že označení 15+ prostě není dostatečné a vypovídající. A to vynechávám fakt, že ještě donedávna ty knihy měly označení 12+ a 14+. Dnes už jsou alespoň Dvory a celá série Nikdynoc sjednoceny pod 15+. Dříve v tom měli neskutečný bordel (viz. níže - starší část článku).
"A pak tu máme případ, kdy autor sám prohlašuje o knize, že je pro dospělé čtenáře. Tohle je moc zábavné, protože zařazování původně young adult autorů do čistě dospělé sekce je prostý marketingový tah zahraničních nakladatelů. Cílí na širší publikum. Na větší kupní sílu. Jak už jsem zmiňovala výše – dospělejší čtenář = ekonomicky zajímavější čtenář."
Tak si na to pojďme posvítit. Tohle vlastně Cooboo vzalo z wikipedie. No, je ale wikipedie vážně tak relevantní zdroj informací? Ok, cituju jí tu. Cituju jí hlavně proto, protože se jí Cooboo tak ohání. Nicméně do odborné akademické práce bych jí opravdu nedala.
"Tato kategorie (pozn. NA) má cílit na post-adolescenty a mladé dospělé ve věku od 18 do 30 let. Tato věková skupina je považována za lukrativní „cross-over“ kategorii YA titulů, která oslovuje trh YA i dospělé publikum. Vydavatelé YA beletrie nyní upřednostňují tuto kategorii, protože zahrnuje mnohem širší publikum. Hlavní rysy, které odlišují kategorii beletrie pro dospělé od YA beletrii, jsou perspektiva mladého protagonisty a rozsah jeho životních zkušeností. Perspektiva se získává s úbytkem nevinnosti z dětství a získávání životních zkušeností, což přináší vhled. Právě tento pohled chybí v tradiční YA fikci. Dalšími hlavními rozdíly jsou věk a nastavení postav. YA obvykle nezahrnuje hlavní postavy starší 18 let nebo na vysoké škole, ale tyto postavy jsou obsaženy v nových knihách pro dospělé. New adult lze nejlépe popsat jako věkovou kategorii po YA." (zdroj: přeloženo z wikipedie)
Všimněte si formulace "rozsah jeho životních zkušeností". To je důležitý faktor, který je třeba zvážit. Například, takový čtenář, kterému je dejme tomu 25 let, bude mít pravděpodobně znatelně odlišné zkušenosti než čtenář, kterému právě bylo 15-16. Můžeme překpokládat, že na poli tolik řešeného sexu bude mít takový čtenář vlastní zkušenosti a tedy porovnání fikce versus reality, zatímco patnáctiletého čtenáře všechno objevování čeká.
"Pokud to chcete demonstrovat na konkrétním případu, tak třeba mezi Půlměsíčním městem (které má být tou „dospěláckou“ knihou) a Dvorem trnů a růží (snad prokazatelně young adult) není v explicitnosti sexuálních scén v zásadě žádný rozdíl. Obě knihy jsou u nás nyní označeny věkovkou 15+."
Tak fajn. Prý prokazatelně YA. Tak se na to podíváme.
Ehm, ehm, vážně???!! Tak tady je něco dost špatně.
Tady prosím pěkně přesně vidíme, kam je ACOTAR série zařazená. Je normálně ve fikci, ne v YA. Young adult sekce je jinde.
Pokud budete hledat Skleněný trůn, najdete celou sérii v této sekci 11+ a pod "imprint" tedy značkou Bloomsbury YA. Další upozornění či věkové označení tam není. Bohužel. Nutno poznamenat, že já osobně jsem zatím četla první tři díly a Maas to prý začalo ujíždět až později.
Všimnětě si, že ACOTAR je pod značkou Bloomsbury Publishing. Stejně jako Půlměsíční město.
Takže tu máme...
Ignorování autora.
Ignorování původního vydavatele.
Parádní. Naprosto parádní. No, hlavně že si to umí odůvodnit. Mně osobně se tohle prostě nelíbí. Přijde mi, že jim selhává morální kompas.
Zpět k tomu, proč označení 15+ prostě nestačí. Faktem je, že v knihkupectví a knihovnách najdete tyto knihy v sekcích pro děti a mládež. Což je podle mě vyloženě špatně. Proč? Protože ne všichni koukají na věk (který stejně evidentně není moc dobrým ukazatelem) a vybírají knihy podle zařazení. Například holčina v 7. třídě, která četla Grišu a Šest vran mi říkala svůj seznam knížek, které by chtěla k narozeninám a měla na něm Nikdynoc. Ne, opravdu netušila co tam je. Ne, nedošla k této knížce přes doporučení kamarádů. Stejně jako třeba Krutého prince si jí dala na seznam, protože jsou ty knížky neustále někde vedle sebe. Vidí je vedle sebe třeba v knihkupectví, takže jak má holka vědět, že vedle Harryho Pottera, Selekce (které narozdíl od ACOTAR jsou prokazatelně YA, v případě HP je to na začátku middle grade) a dalších najde i knihy s popisy na které má ještě čas. Říkala, že koukala i po Dvorech trnů a růží. Samozřejmě jsem jí vysvětlila, co tam je, že jsou to knížky pro starší, řekla jí že si myslím že na to má ještě čas a místo toho ji doporučila například Kouzla rodu Thornů.
Tohle vůbec není snaha odstranit jakýkoliv náznak sexu a veškeré násilí (atd.... drogy, alkohol, PPP, šikanu atd.) z YA knih. Jen je důležitým faktorem to, jak se s tímto a dalšími věcmi v knihách pracuje. Není to útok na ty knihy. Ani není cílem donutit přestat lidi číst ty knihy. To vůbec. To zas někdo něco nepochopil. Ten, kdo by si chtěl třeba v 16 letech přečíst například ACOTAR, ať si ho klidně přečte, pokud chce (pro mě za mě si to přečtěte třeba ve 12), ale měl by pro něj zamířit do správné sekce. Tedy mezi ostatní fantasy. Ne do knih pro děti a mládež. Dávat vedle sebe například tu Selekci a pak Maas je jako míchat jablka s hruškama.
Však o to jediné jde... aby ty knihy byly řazeny tam kam správně patří.
Navíc když srovnám popisy v těchto knihách s různými seriály jako jsou třeba The Vampire Diaries (na které ona sedmačka také kouká) atd. (které často Netflix označuje 16+) na které teenageři koukají a kde sex zobrazen je, tak pořád to není v takovém detailu jako v těchto knihách. Ten popis je mnohdy "horší"... detailnější než obraz.
To je vážně takový problém dávat na knihy viditelně pod anotaci NA označení? Když už ne trigger warnings ve formě "kniha obsahuje explicitní sexuální scény a násilí".
Jedna věta, drazí čtenáři, jedna věta a jaký to je problém. Hlavně, že tam může být "nálepka" Humbook tip.
A samozřejmě je dát v knihkupectví a knihovnách do fantasy sekce pro dospělé?
Když to zvládlo Yoli tak by to místo (podle mě velmi neúspěšné) snahy obhájit se, mohlo zvládnout i COOBOO a samozřejmě i všechna další vydavatelství, které mají v repertoáru... knihy pro mládež.
DALŠÍ ČTENÍ NA TOTO TÉMA:
#TOHLENENIYA: ZPROPADENÁ TERMINOLOGIE od Kacennka´s Library (27.2. 2020)
Youngadult bez kondomu od Library of Posion Ebi (24.5. 2020)
Š*kej mě: Albatros a jeho knihy pro „děti a mladistvé“ od Knižní Maya (21.1. 2020)
instagramové příspěvky:
- books_gang_
- knizni_maya
- knihomolskapriznani (ten kdo se přiznával absolutně nepochopil o co všem jde, ale jestli se chcete pročítat diskuzí.... jen do toho)
- kacennnkaslibrary (dříve citováno)
pozn. vše online dostupné k 14.5. 2021
anglické čtení k zamyšlení:
Walking a Tightrope: The Fine Line between YA and Adult Fiction
MISCATEGORIZING ADULT BOOKS AS YA (DISCUSSION)
23. KVĚTEN 2020
Jelikož mi jsou instagramové příspěvky krátké, rozhodla jsem se sepsat nějaký ucelenější článek sem na blog.
Od té doby, co jsem v květnu 2019 četla Nikdynoc, přemýšlím nad tím, kolik vlastně sexu a násilí snesou Young Adult knihy. Není to o tom, že bych si na tuto knihu zasedla, ale i když jsem předtím (v roce 2016) četla Dvůr trnů a růží, tak jsem ještě neměla Bookstagram, nesdílela jsem knížky a vše kolem nich veřejně. Od té doby jsem někde úplně jinde a kolikrát se divím, jaká scéna na mě v knize označené jako YA vykoukne. Přemýšlím nad tím u čtení v podstatě často, a to i když jsem dávno dospělá. No, možná právě proto.
✦ Důležité je ujasnit si, že termín "Young Adult" je v podstatě spíše marketingová strategie a hranice mezi YA a NA je velmi tenká.
✦ Věkové rozpětí pro "Young Adult" se většinou uvádí od 12 do 18 let.
✦ Často se označení řídí věkem hrdinů. Souvisí to s dospíváním a tím, co teenageři v tomto období prožívají.
✦ Knížky s hrdiny staršími 18 let bývají řazeny spíše do NA.
➽ V zahraničí je úplně běžné, že se hovoří o tom, pro koho je kniha vhodná. Někdy je na ní upozornění, ale hlavně hodně bývá u recenzí knih a mluví se o tom při jejich propagaci.
Podíváme se na některé příklady.
Ještě před vydáním Devátého spolku od Leigh Bardugo koloval internetem celý seznam tzv. trigger warnings, tedy spouštěčů. Jak vidíte, tak v této KNIZE PRO DOSPĚLÉ najdete násilí, znásilnění a sexuální napadení, vraždu, drogovou závislost, předávkování, smrt, sebevraždu, vydírání, sebepoškozování a nucenou konzumaci lidského odpadu (moč/výkaly). Četla jsem to. Je to tam.
O Nikdynoci její autor, Jay Kristoff, opakovaně říká, že to není YA kniha.
Na anglickém vydání všech knih v sérii Dvůr trnů a růží od S.J. Maas napsáno: OBSAHUJE ZRALÝ (VYSPĚLÝ) OBSAH / OBSAH PRO DOSPĚLÉ. NENÍ VHODNÉ PRO MLADÉ ČTENÁŘE.
Proč se u nás tyto knihy dávají vedle knih jako Všem klukům, které jsem milovala, Selekce, Harry Potter a další? Proč nakladatelé neupozorňují na obsah knihy? Proč to při propagaci nedělá naprostá většina blogerů?
Jediného, čeho se u nás většinou dočkáte jsou věkové kategorie, které často vůbec nedávají smysl. Však se podívejte na následující knihy. S.J. Maas je známá svými dopodrobna popsanými sexuálním scénami. Hlavní hrdince Feyre je na začátku série 19 a Tamlin rozhodně není její první partner. Na Slovensku vydalo tuto sérii nakladatelství Slovart a je doporučená od 18 let. U nás to neumí ani věkově sjednotit.
UPDATE ZÁŘÍ 2020: I slovenské vydání prvního a třetího dílu mají najednou 14+, zatímco druhý díl zůstává na 18+.
✦ Dvůr trnů a růží - Věk od 12 (15+ update: květen 2021)
✦ Dvůr mlhy a hněvu - Věk od 15
✦ Dvůr křídel a zmaru - Věk od 14 (15+ update: květen 2021)
✦ Dvůr mrazu a hvězd - Věk od 14 (15+ update: květen 2021)
✦ Dvůr trnů a růží trilogie box - Věk od 12
✦ Nikdynoc - Věk od 15
✦ Boží hrob - Věk od 15
✦ Rozetmění - Věk od 14 (15+ update: květen 2021)
✦ After - film má označení PG-13
✦ Dimily trilogie box - Věk od 15
Pak mě zarazí, že například takový Kulti má u sebe uvedený věk od 17. To si hned říkám, co v té knize proboha je, že Dvory si přečtu ve 12, ale na Kultiho si budu muset 5 let počkat. Mám pocit, že to tam v nakladatelství sází hody na terč. Tedy absolutně náhodně a bez rozmyslu.
No a pak mi přijde e-mail od Humbooku a já se zase nestačím divit. Klidně si myslete, že jsem na ně zasedlá a že mi leží v žaludku a že z toho po nocích nespím. Ano, i takové zprávy mi přišly. Ale já prostě jen chci otevřenou diskuzi a to, aby se nad tím nakladatelství více zamýšlela. No, jenže to by jim nesmělo jít jen o marketing a zisk. Co si budeme nalhávat... mladším se lépe prodává, i když to některým těm knížkám škodí, protože se najdou lidé, kteří to odmítnou číst s tím, že jde o YA a to je přeci málo. Málo ostré, málo propracované... atd.
Kolonky ale stranou a věková omezení také. Vždy se najdou lidé argumentující tím, že přece čtrnáctileté děti (Ano, děti, pardon, ale je jedno jak dospěle si v tomto věku připadáte, stále jste mladiství. Já se také cítila děsně dospěle, možná dospěleji než se cítím dnes.) si už nehrají s panenkami/autíčky a nečtou časopis Médi Pusíka. Samozřejmě, že ne. Hodně jsem se nad tímto zamýšlela i v souvislosti s filmem V SÍTI, který jsem ještě sice neviděla, ale koukala jsem na bezpočet videí a rozhovorů k této problematice. Pamatuji si rozhovor, kdy jedna z hereček mluvila o své vlastní zkušenosti s online predátory. Říkala, že podstatě byla jako dvanáctiletá dívka ráda, že s ní najednou někdo otevřeně mluví o sexu a intimitě a nebere jí jako malou holku.
Ano, dnešní teenageři rozhodně nežijí v nějaké bublině, kde nenarazí na sex, násilí, šikanu, smrt, rasismus, poruchy příjmu potravy, alkohol drogy a tak dále. Jenže například od řešení sexu je tu sexuální výchova, rodiče případně jiní pověření dospělí... a ne filmová pornografie, ne erotické filmy, ne predátoři na internetu, ne erotická literatura a ne v podstatě knižní pornografie. Řešit by se výše zmiňované a další věci měli, ale tím správným způsobem. Myslím, že dát někomu pod 15 let (a někdy možná i po tom) číst něco problematického bez následné diskuze není nejlepší cesta.
➽ Mnozí také argumentují tím, že je blbost, aby byl člověk, který dovršil patnácti let mohl být sexuálně aktivní, ale nemohl o tom číst.
Nikdo netvrdí, že by se měli knihy prodávat od určité věkové hranice. To vůbec ne. Ale i u televizních pořadů či her máme jistá věková označení, popis či symboly/piktogramy jako v případě České televize či varování "tento pořad není vhodný pro děti a mladistvé". Netflix u spousty svých seriálů (jako The 100, Sex Education, Chilling Adventures of Sabrina, Shadowhunters, Stranger Things, The Witcher, You, 13 Reasons Why) a filmů (třetí díl 50 odstínů šedi) uvádí věkovou hranici 16+, i když to také nebude úplně přesné, protože například Lucifer ji má 13+. HBO u svých titulů jako například The Handmaid´s Tale, Euphoria, Game of Thrones, Westworld 18+, například Miracle Workers, Looking for Alaska, a His Dark Materials mají hranici 12+. Jisté scény z knih by tedy byly ve zfilmované podobě takto označeny. Říkám, že kdyby například Nikdynoc či Dvůr trnů a růží zfilmoval Netflix, dal by tam minimálně tu nálepku 16+, v případě HBO ještě více.
UPDATE: 11.1. 2022 - doplněn obrázek piktogramů od ČT1
Tyto hranice mají svůj smysl. Ukazují sledujícímu či rodičům, co od daného pořadu čekat a pro jak starého jedince je daný obsah věkově přiměřený. Stojím si za tím, že lidem v citlivém a kritickém období jejich vývojem by se měli předkládat ty správné vzory. Teenageři se zabývají vlastní identitou, hledají si své místo na světě a jsou citlivější a více náchylní k ovlivňování. Nemohu to vidět okem rodiče, ale stále to mohu vidět okem pedagoga, který ví, že je potřeba s mladými mluvit a tyto záležitosti probírat. Mělo by to ovšem mít pro ně nějaký přínos. Například, pustit jim naučný dokument bez následné diskuze absolutně postrádá smysl.
➽ Věková označení mají svůj význam. Ano, můžete v 15 letech čít knihy pro dospělé a zrovna tak můžete ve 30 číst knížky pro děti. Nikdo vám to nezakazuje, ale věkové kategorie jsou tu od toho, aby vás upozornili na obsah dané knihy.
➽ Rodiče mnohdy ani neví, co si jejich potomci napsali na seznam ke čtení.
Byla jsem v knihkupectví, narazila tam u pokladny na paní s hromádkou knih na které byl Snílek neznámý, Ve stínu Hvozdu a další knihy. Komentovala jsem její pěkný výběr. Říkala, že to je pro dceru (věk dcery nevím) a že nevěděla, kde Ve stínu Hvozdu hledat. Nemohla ho najít, protože je kniha zařazena do fantasy a ne ke knihám pro mládež. To poukazuje na to, že dospělí mnohdy neví, co svým dětem či vnoučatům kupují. Berou to podle oddělení v knihkupectví. Někteří se možná pak podívají na věk, který je ovšem často velmi mimo.
➽ Také vím, že mnohdy je náctiletým slečnám nepříjemné číst detailní sexuální scény a prostě je přeskakují. Zrovna tak nemusí být příjemné číst nějaké nechutné a podrobné popisy vraždění, mučení atd.
Ano, proč ne. Máte právo přeskočit to, co nechcete číst. Jsou prostě jedinci, kterým to není příjemné a lepší označování knih by jim pomohlo vyhnout se pro ně nepříjemnému obsahu. Já si také u televize dávám u scén, které tuším, že nepotřebuji vidět (třeba detailní chirurgické zákroky v historických seriálech.... jako v Cizince), někdy ruku před oči. Proč by tedy nemohlo upozornění na knize fungovat jako ta pomyslná ruka před očima? Jsou prostě knihy, ke kterým člověk potřebuje dojít postupně, potřebuje dozrát.
➽ Další věcí, kterou bych chtěla říci, je to, že tyto upozornění na obsah jsou velmi užitečné pro ty, kteří sami něco takového zažili. Proto se jim také v angličtině říká "trigger warnings". "Trigger" znamená spouštěč.
Vím o dospělém člověku, který si raději přečte (či se podívá) fantasy, než aby sáhl po thrilleru či drama. Zmiňovaný jedinec totiž pracuje v sociálních službách, jednoduše řečeno, a vidí domácího násilí, patologických osobností atd. dost v práci na to, aby se tím chtěl zabývat ještě ve volném čase. Kdyby toto chtěl číst, nemusel by si vzít knihy, ale mohl by si přečíst pracovní spisy. Zrovna tak někdo, kdo si prošel sexuálním napadením, o tom nebude chtít číst. Mohlo by to u něj vyvolat dost traumatizující vzpomínky.
➽ Pokud jde o to snadné ovlivňování a zkreslování pohledu na věc.... To, že v kategorii Nejlepší romantická linka v Humbook Awards 2019 vyhrálo After obsahující naprosto toxický a nezdravý vztah mluví za vše.
Jelikož jsem After nečetla (akorát jsem viděla film), dovolím si teď citovat Káťu z kacennkaslibrary:
"Celou knihou nás provádí poměrně hloupoučká, panovačná a naivní hrdinka, která se zamiluje do typického děvkaře s nevybíravým slovníkem, velkým problémem se zvládáním vzteku a nepřekvapivě drsnou minulostí. Od určitého bodu hlavní roli děje přebírají popisy sexuálních scén, které v pravidelných intervalech představují usmiřování hlavní dvojice."
"Je to sprostý, je to grafický, je to nereálný. To ani nechci zmiňovat Hardinův slovník k Tesse. After je jednoznačně 18+ a děsí mě, že by si z toho teenageři, kteří za sebou nemají žádný vztah, natož sexuální zkušenost, měli cokoli, COKOLI, vzít. After může představovat, jak by vztah mezi dvěma lidmi NIKDY neměl vypadat. Může být jako příklad toho, jak by se k sobě lidi NIKDY neměli chovat. Ale NIKDY by to nemělo být považováno za knihu s úžasnou dějovou linkou, Hardin by neměl být považován za úžasného knižního hrdinu a NIKDO by neměl chtít zažít takový vztah."
Celý příspěvek najdete zde.
Naprosto souhlasím a také mě to děsí. Dospívání je složité období ve kterém člověk hledá sám sebe, začíná si uvědomovat svou osobnost, bouří se proti autoritám a často napodobuje ostatní či nějaký svůj idol. Řekla bych, že pro citlivou náctiletou dívku není úplně nejlepším vzorem kniha s toxickým vztahem, protože by si pak mohla snadno říci, že to, že jí dal přítel facku, nadává jí apod. je přeci v pohodě. Řekne si, že je to přeci její chyba apod. A že vás se to netýká? Že víte i v tomto věku rozlišit, co je správné a co je špatně? No, sakra, vždyť existují týrané dospělé ženy, které mají problém odejít od může násilníka.
➽ Vážně mě dostala argumentace, že v YA knihách běžně čtenáři najdou násilí, vraždění a podobně, takže proč by tam nemohli najít něco, o čem se třeba chtějí dozvědět trochu víc.
Ehm. Nechápu, co by se zrovna z Nikdynoci měl dozvědět poučného. To mám teď Nikdynoc brát jakou poučnou literaturu pro teenagery? Protože tam zjistím, jak se stát vrahem? Jak na orální sex? V druhém díle jak na trojku? Co tohle prosím vás dá mladistvým za příklad? No, přečtete si k tomu třeba článek od Mayi, kde píše, že nejde o vhodnou ukázku intimního života a s tím musím naprosto souhlasit. Však jsem již zmiňovala to, že si každý může číst co chce, ale nemělo by to být propagováno jako čtení pro mladistvé. Je rozdíl když si to někdo vezme na čtení sám, nebo když je mu to nabízeno jako četba vhodná pro něj.
Dobrý příklad mladým dívkám je třeba v druhém díle Všem klukům, které jsem milovala.
"Když si svoje tělo chceš užívat, musíš ho taky chránit." Významně zvedne obočí. "Ať už si ho chceš užívat s kýmkoli. Je to tvoje volba, takže vybírej pečlivě. Když už jsem nějakému muži dovolila, aby se mě dotknul, byla to pro něj čest." Stormy máchne rukou podél mého těla. "Tohle všechno? To je čest. Uctívat tenhle chrám je výsada, privilegium, chápeš, co tím myslím? Ke trůnu se nemůže přiblížit každý šašek. Dej na moje, Laro Jean. To ty rozhoduješ, kdo, kdy, jak daleko a jestli vůbec."
Takže tu máme hned pár fajn důležitých bodů.
✦ ochrana (před otěhotněním, pohlavními nemocemi)
✦ vybrat si toho správného partnera (zvlášť pokud jde o první sexuální zážitek jako v případě Lary Jean)
✦ souhlas!!! - kdo, kdy, jak daleko a jestli vůbec
➽ A že to někdo vidí tak, že násilí, psychické problémy a vraždy mohou mladého čtenáře ovlivnit mnohem více než 3 stránky věnované sexu, no, to mě přivádí k dalšímu zamyšlení. Zamyšlení nad tím, jestli, případně proč vlastně, pociťuji nějaký rozdíl mezi násilím a detailně popsaným sexem. Pro tyto účely jsem poupravila svůj instagramový příspěvek.
Asi ano, spíše mě v knize překvapí pornografické popisy než drsné scény, ale na vinně je dnešní doba. Zatímco kriminálky dneska běží v televizi běžně odpoledne a ve večerních zprávách je to samá černá kronika, tak erotické filmy v programu neuvidíte. Zrovna tak máte dneska boj, tedy násilí a smrt, ve spoustě filmů, seriálů a her. Stejné je to u spousty knížek. Otázkou pak je, jak moc je to tam popsané, tedy jak moc jde příběh do nechutných detailů. Je podstatný rozdíl v tom, když je scéna s vraždou napsaná tím stylem, že si po jejím přečtení řekneme "ok, víme, že umřel", anebo napsaná tak, že se člověku obrátí žaludek rovnou natřikrát.
Neznám statistiky, ale přijde mi, že oproti násilí v těch YA knížkách sexu není tolik. Však kolikrát vidí hrdinové nějakou krutost a kolikrát tam dojde na intimní chvíle? Řekla bych, že té krutosti a násilí tam bývá většinou mnohem více. No, a pokud tam ta intimita je, tak v YA rozhodně nebývá nějak explicitně popsaná. Třeba při čtení Nevlastní sestry jsem musela v půlce konstatovat, že narážek na násilí a nechutné věci je tam dost, ale sex tam žádný stále nebyl. Ani náznakem, natož do detailu. Vzpomenu si například na Klan a scény, kdy jsem čekala, že bude hlavní hrdinka znásilněná. Z toho, co tak vím z historie, by se to ženě-otrokovi mezi nepřáteli stalo snadno a nikdo by jí nepomohl. Klan je ovšem YA kniha, takže tam nic takového nebylo. Však tak by to mělo být. Všechno má svůj čas.
Navíc odpoledne v té televizi si to pustí kde kdo, když je sám doma zatímco rodiče jsou v práci, ale erotické filmy a opravdu ty drsné věci běží večeř s upozorněním. A v knihovně opravdu nemusí být erotická fantasy literatura vedle knížek jako je Selekce.
Proto pak člověk může být překvapen, když vezme do ruky knihu, která je označována jako YA, a zjistí, že tam ten sex detailně je a že je tam popsán tak, jak by býval popsán v knížkách s označením pro dospělé a zfilmované by to v TV běželo po desáté a s hvězdičkou.
Proč jsou v knížkách tyto dvě věci v takovém nepoměru? Proč je tam boj, smrt a podobně, ale ten sex tam tolik nebývá? Napadlo mě, že na jednu stranu je to násilí dneska všude, ale na druhou stranu je sex oproti násilí v podstatě reálnou součástí života naprosté většiny dospělých. Jinak bychom jako lidstvo vymřeli, že? Stačí dovršit 15 let a můžete se do sexu legálně pustit.
➽ PS: Kromě výše zmiňovaného článku Mayi a příspěvku Káti, se mrkněte také k Ebi.
Toto všechno samozřejmě platí pro alkohol, poruchy příjmu potravy, gamblerství, užívání drog, domácí násilí, rasismus, xenofobii, homosexualitu a tak dále, a tak dále. Řešit v YA knihách? ANO! Otázkou je jak... mělo by to být správně podáno. Mělo by to být přínosné.
Plus si myslím, že ohledně násilí a sexu mají být YA mírnější a to, co by se reálně stalo, tam má být osekané. Buď se vůbec nevyskytovat, anebo v mírnější verzi. Asi jako když vidíte dvě líbající se postavy... svlékají se, hladí, míří k posteli, pak je tma a střih na ráno v posteli druhý den. Velmi detailní popisy sexu ve stylu Maas a Kristoffa do YA nepatří.
Ještě bych chtěla dodat, že se ze všech sil snažím na kontroverznější obsah na začátku recenzí upozorňovat a přála bych si, aby se to naučili i ostatní recenzenti u nás.
NIKDYNOC ✪ ACE OF SHADES ✪ CRESCENT CITY
24.5 UPDATE Také bych ráda dodala, že samozřejmě není v lidských silách neustále a všude upozorňovat (v každém instagramovém stories například), že je kniha vyšlá u nakladatelství cílící na mládež (či kniha, která by mohla v podvědomí lidí zapadnout do této škatulky) vhodnější spíše pro starší čtenáře a proč. Sledující by to nebavilo poslouchat a vy, recenzenti, včetně mě, se také neohlídáte na 100%. Nicméně si myslím, že by se k tomu mělo přistupovat zodpovědněji a alespoň na svém dominantním sociálním médii to na začátku říci. Youtubeři na začátku svého videa, ti kdo mluví o knihách ve stories tak na začátku stories k dané knize, blogeři viditelně v recenzích na blogu, ti kdo recenzují hlavně v instagramových příspěvcích tak v nich. Doufám, že se chápeme.
PŘESUNUTO Z RECENZE K NIKDYNOCI Z DUBNA 2019
NIKDYNOC ROZHODNĚ NENÍ YOUNG ADULT KNIHA, ALE FANTASY PRO DOSPĚLÉ!
Poněkud nechápu kam dali v nakladatelství oči. Tahle kniha je plná vulgarismů, zabíjení, násilí a dost graficky sepsaných sexuálních scén, jsou tam prostě pornografické pasáže.
Tohle rozhodně není YA a nemělo by to tak být propagováno. Je sice hezké, že na stránkách má Albatros napsaný věk 15+, ale i tak to je celkem málo. Nechali byste na porno koukat někoho mladšího 18? Asi ne, že? Navíc to je jediné upozornění, kterého se mi dostalo. MYSLÍM SI, ŽE VĚK A DŮVODY PRO NĚJ BY SE MĚLI PSÁT PŘÍMO K ANOTACI A MĚLO BY SE NA TO UPOZORŇOVAT. TAKÉ BY ČTENÁŘI NEMĚLI POKRAČOVAT V PROPAGACI KNIH S TÍM, ŽE TO NEŘEŠÍ NEBO DOKONCE POKRAČUJÍ V YA DUCHU.
Ano, věk je jen číslo, každý je vyspělý jinak, každý je jinak rozumný, ale mít tuto knihu v kategoriích jako "dobrodružství pro děti" či "fantasy pro děti" kde najdete i tituly jako Země příběhů, Winx, Hraničářův učeň.... to opravdu není v pohodě. Naopak, je to děs. A nestačí jen změnit kolonku, důležité je na to na knize viditelně upozornit (třeba tak jako to mají v zahraničí u ACOTAR, viz obrázek). V anotaci se sice mluví o výcviku pro vrahy, ale to je vše. Představte si dospělého, který se jde podívat do knihkupectví, vedle Selekce vidí tohle, koupí to s tím, že to je YA a nechá to číst například svoje 12-13 dítě. A že se k tomu teenageři v tomhle věku už dostanou sami? Třeba dostanou, ale nemusí jim to být doporučováno lidmi, které sledují (a kterým je třeba také 13 protože Humbook nemá oči a posílá knížku na recenzi takto mladým čtenářkám i když na stránce mají "Věk od 15") nebo dáno na čtení nevědoucím dospělým člověkem.
Ta anotace s vrahy prostě nestačí. O spoustě YA se tvrdí jak jsou drsné, ale jsou? Stačí, když si vzpomenu na Klan. Ve světe Vikingů, v nepřátelském klanu, by hlavní hrdinka byla velmi rychle znásilněna a to pravděpodobně nejen jednou. A stalo se to tam? Ne, protože je to young adult kniha. Navíc je velký rozdíl v tom, když je scéna kdy někoho zamordují napsaná stylem, že "ok, víme, že umřel", anebo napsaná tak, že se člověku obrátí žaludek natřikrát. Nikdynoc je ten druhý případ a sám autor čtenáře varuje a propaguje to jako fantasy pro dospělé.
OBSAHUJE ZRALÝ (VYSPĚLÝ) OBSAH / OBSAH PRO DOSPĚLÉ
NENÍ VHODNÉ PRO MLADÉ ČTENÁŘE
Stejný problém je u Maas a její ACOTAR série, která také obsahuje explicitní sexuální scény. A jak je hodnocena u nás Maas? Přitom v zahraničí je doporučena dospělým a je na to na knize upozorňováno velkými písmeny. České vydání nemám, takže přímo na knize to neposoudím. Jen si pamatuji, že když v knihovně půjčila mamce první díl, nic tam napsáno nebylo.
Dvůr trnů a růží - Věk od 12
Dvůr mlhy a hněvu - Věk od 15
Dvůr křídel a zmaru - Věk od 14
Dvůr mrazu a hvězd - Věk od 14
Jeden by řekl, že by si nakladatelství mohla dát pozor a neškatulkovat knihy tam kam nepatří. Mě je 28, já si ráda takovou knihu přečtu, protože nemám problém se sexem, s násilím a ani s vulgarismy. V téhle knížce zrovna vulgarismy k příběhu prostě patří. Voják v hospodě jednoduše nebude mluvit slušně a spisovně. Jen se mi opravdu nelíbí styl propagace této knihy. Podle mě je to prostě mimo, bohužel 😐😕.
To, že je hlavní hrdince 16 ještě neznamená, že to je young adult kniha. Nezáleží na věku hrdinů, ale na obsahu, který určuje zařazení! Ve fantasy pro dospělé se prostě věk hrdinů různí. Když budete číst knihu kde půlku knihy bude hrdina dítě... zařadíte to snad do literatury pro děti? Doufám, že ne. Ve Hře o trůny je spousta postav v dětském věku a také byste to neoznačili za knihy pro děti a nenechali na to děti koukat.
CO NA TO AUTOR? NA JEHO STRÁNCE (V SEKCI Q&A) JE UVEDENÉ NÁSLEDUJÍCÍ:
Jsou Vaše knihy YA nebo ne?
NIKDYNOC je jiné zvíře. Protagonistou je šestnáctiletá dívka. Má to automaticky být YA? Moji editoři říkají: „Určitě ne, a kdo tě sakra pustil ven z klece? Vrať se do práce“. Tyto knihy jsou o vražedkyni. Výsledkem je, že jsou poněkud násilné. Obsahují také sexuální scény (a teď musím rozjímat o tom, že moje matka čte mé smut * zachvěje se *). Hodnotím je MA (nebo NA, pokud tomu dáváte přednost) a popisuji je jako „crossover knihy“. V knihkupectví budou v sekci fantasy pro dospělé.
S - sexual (sexuální)
M - maturity (zralost, dospělost)
U - under (pod)
T - text
Když budete googlit pojem SMUT ⬇
• příběh, obvykle kniha nebo fanfiction, který zahrnuje jednu nebo více sexuálně explicitních scén
• styl psaní, který je sexuálně explicitní a obecně spojený s ženami
• v podstatě porno zaměřené na ženy
• Porno: Obvykle má velmi málo děje a je extrémně sexuálně explicitní. Obvykle sledování nebo koukání na obrázky. Zaměřeno na muže.
• Smut: Vysoce vyvinuté příběhy s milostnými liniemi a dalšími věcmi, které oslovují ženy. Také obsahují mnoho sexuálně explicitních scén. Může být ve formě komiksu nebo v písemné formě (jako v románech).
• Toto je smut: opatrnost doporučená, pokud jste mladší 18 let.
NA = new adult (nový dospělý)
MA = mature adult (vyspělý dospělý)
#tohleneniYA
PS: Nechci dělat puritánku, ale chci prostě upozornit na tento problém a rozpoutat diskuzi. Napsat to Albatrosu? Humbooku? COOBOO? Však od ACOTAR se nic nezměnilo a pokud se o tom nezačne mluvit a diskutovat tak se jen tak něco nezmění.
Děj se může některým čtenářům zdát dosti pomalý, protože kniha věnuje hodně času popisům Paříže, Versailles a života u dvora, což může být odrazující, nicméně mě to ani v nejmenším nenudilo. Stránky mi přímo utíkaly před očima. Ve Francii jsem zatím nebyla, ale při čtení této knížky jsem zatoužila po tom ihned se tam podívat. Pokud by existovalo cestování časem tak klidně i do této doby a nejlépe do tohoto magického světa. Enchantée krásně kombinuje historickou fikci a fantasy. Je snadné se ztratit v záři Versailles hned vedle Camille Durbonne, dívky bojující s chudobou, která pomocí magie vtrhne do třpytivého světa francouzského dvora Ludvíka XVI. Od Camilliny první návštěvy Versailles jsem se těšila na to, až tam půjde zas.
"Kouzelníci smutek potřebovali. A hluboký smutek vyvěral jenom z lásky."
Stejně tak jsem měla ráda její aristokratické přátele. Ano, můžete je vnímat jako šlechtu, která se stará jen o své vlastní pohodlí a celou knihu je nenávidět. Sama jsem byla překvapená, že jsem o nich takto nepřemýšlela. Markýza Aurélie je typická mladá šlechtična, která si užívá čas daleko od manžela na venkově. Může se zdát povrchní a jednoduchá, ale byla s ní zábava. Markýz de Chandon je jednoduše zlatíčko, kterému jsem fandila a přála dobrý konec. Získal si mě svou pomocí Camille.
Zajímavý byl i hlavní padouch příběhu, vikomt de Séguin. Přistihla jsem se, že by mě snadno zvládl okouzlit. Vlastně mi ho bylo nakonec i docela líto. Také se ocitl ve velmi nezáviděníhodné situaci, která ho ve výsledku nutila páchat zlo. Neomlouvá ho to, ale pochopila jsem, co ho k těmto činům vedlo.
Jediná postava, která mě kromě despotického Alaina rozčilovala, byla Camillina patnáctiletá sestra Sophie. Lezla mi na nervy tím, že si trvala na svém a nenechala si poradit. Upnula se na představu svatby se šlechticem a nechala sebou všemi manipulovat, čímž akorát způsobila více problémů. Měla jsem chuť dát ji facku, aby se vzpamatovala a věřila své (i když ne o moc) starší, ale jistě zkušenější a rozumnější sestře.
Lazare, jeho přátelé Armando a Rosier, a jejich horkovzdušný balon zabírají značnou část příběhu. Jejich ideály a touha po dobrodružství jsou velmi nakažlivé. Propojení s vynálezy v podobě horkovzdušného balónu a tiskařského lisu se mi velmi líbilo. Mimochodem, v Enchantée najdete také několik pěkných odkazů na Popelku. Třeba v podobě vyprchávající magie a Camilliny cesty domů do Paříže v odraných šatech.
"Tiskařský lis dokáže převzít lidské myšlenky a vtisknout je na papír, který si může kdokoli přečíst. Tak trochu jako kouzlo. Kouzlo proměňující svět."