Autorka: Gita Trelease | Nakladatelství: COOBOO | Počet stran: 448 | Datum vydání: 06.4. 2020

Dekadentní příběh o lásce, magii a revoluci. Paříž je v roce 1789 město plné žebráků, zlodějů, revolucionářů – a mágů… Camille se stará o mladší sestřičku, a ještě musí ukočírovat rozmařilého bratra. Zprvu jí pomůže drobná, každodenní magie. Ta ale nevydrží věčně, takže se musí vydat do Versailles. Čím déle je u dvora, tím méně pohrdá šlechtou, ale také potká mladíka, který jí dá naději, že může mít lásku i svobodu. Když vypukne revoluce, musí se Camille rozhodnout, na kterou stranu barikády se postaví, dřív než Paříž shoří.

Děj se může některým čtenářům zdát dosti pomalý, protože kniha věnuje hodně času popisům Paříže, Versailles a života u dvora, což může být odrazující, nicméně mě to ani v nejmenším nenudilo. Stránky mi přímo utíkaly před očima. Ve Francii jsem zatím nebyla, ale při čtení této knížky jsem zatoužila po tom ihned se tam podívat. Pokud by existovalo cestování časem tak klidně i do této doby a nejlépe do tohoto magického světa. Enchantée krásně kombinuje historickou fikci a fantasy. Je snadné se ztratit v záři Versailles hned vedle Camille Durbonne, dívky bojující s chudobou, která pomocí magie vtrhne do třpytivého světa francouzského dvora Ludvíka XVI. Od Camilliny první návštěvy Versailles jsem se těšila na to, až tam půjde zas.

V tomto světě najdete několik typů magie. První z nich je la magie ordinaire, tedy běžná každodenní magie, s kterou lze přeměňovat na určitý čas různé předměty, například hřebíky na mince, čímž se Camille snaží udržet sebe a svou mladší sestru Sophie od hladovění a skončení na ulici jako prostitutky. Když ovšem peníze nestačí a tyranský bratr jim více a více komplikuje zaplacení nájmu, a tedy i celý život, sáhne Camille po staré spálené truhle a magických šatech po své matce, aby se za pomocí la magie glamoire a la magie bibelot jako baronka de la Fontaine vetřela na královský dvůr ve Versailles a obrala pomocí magie a her šlechtu o vše, co bude možné. Razím heslo, že každá magie má svou vlastní cenu a líbilo se mi, že toto platilo i zde 👍. V této kouzelné verzi Francie totiž čerpá magie sílu z kouzelníkova zármutku.

"Kouzelníci smutek potřebovali. A hluboký smutek vyvěral jenom z lásky."

Camille Durbonne jsem si velmi oblíbila. Je to velmi odhodlaná a vytrvalá hrdinka, ochotná udělat cokoliv, aby se jim se sestrou dařilo dobře. Velkým bonusem knihy bylo ukázání stinné stránky magie a to doslova závislost na ní. Jakmile Camille okusila moc šatů a prostředí dvora, nechtěla se toho jen tak vzdát, což je velmi pochopitelné. Myslím, že spousta lidí, a zvláště čtenářů fantasy, chovala stejně.

Stejně tak jsem měla ráda její aristokratické přátele. Ano, můžete je vnímat jako šlechtu, která se stará jen o své vlastní pohodlí a celou knihu je nenávidět. Sama jsem byla překvapená, že jsem o nich takto nepřemýšlela. Markýza Aurélie je typická mladá šlechtična, která si užívá čas daleko od manžela na venkově. Může se zdát povrchní a jednoduchá, ale byla s ní zábava. Markýz de Chandon je jednoduše zlatíčko, kterému jsem fandila a přála dobrý konec. Získal si mě svou pomocí Camille.

Zajímavý byl i hlavní padouch příběhu, vikomt de Séguin. Přistihla jsem se, že by mě snadno zvládl okouzlit. Vlastně mi ho bylo nakonec i docela líto. Také se ocitl ve velmi nezáviděníhodné situaci, která ho ve výsledku nutila páchat zlo. Neomlouvá ho to, ale pochopila jsem, co ho k těmto činům vedlo.

Jediná postava, která mě kromě despotického Alaina rozčilovala, byla Camillina patnáctiletá sestra Sophie. Lezla mi na nervy tím, že si trvala na svém a nenechala si poradit. Upnula se na představu svatby se šlechticem a nechala sebou všemi manipulovat, čímž akorát způsobila více problémů. Měla jsem chuť dát ji facku, aby se vzpamatovala a věřila své (i když ne o moc) starší, ale jistě zkušenější a rozumnější sestře.

Na své si zde přijdou i příznivci pomalých romantických dějových linek. Tajemný vzduchoplavec Lazare Mellais je dokonalý gentleman s vědeckou myslí a zálibou pro kochání se Paříží z výšek Notre Dame, nebo nejlépe z nebe. Je mimochodem napůl Francouz a napůl Ind a sdílí Camilliny revoluční názory. Lazarovi poloindické kořeny ho činí sympatickým outsiderem a jeho laskavost a otevřené uctívání Camille ho zase dělá opravdovým romantickým hrdinou. Díky tomu si ho nejde nezamilovat. Nemusíte se však bát, Camille je schopna zachránit se sama.

Lazare, jeho přátelé Armando a Rosier, a jejich horkovzdušný balon zabírají značnou část příběhu. Jejich ideály a touha po dobrodružství jsou velmi nakažlivé. Propojení s vynálezy v podobě horkovzdušného balónu a tiskařského lisu se mi velmi líbilo. Mimochodem, v Enchantée najdete také několik pěkných odkazů na Popelku. Třeba v podobě vyprchávající magie a Camilliny cesty domů do Paříže v odraných šatech.

Kniha je protkaná spousty francouzských slovíček a výrazů, což se mi moc líbilo, i když nejsem francouzštinář. Za sebe mohu říci, že jsem se francouzsky nikdy neučila, ale ani tak jsem neměla se slovíčky nějaký větší problém, protože výrazy jako - Bonjour, Bien, Oui, Ma belle, Merci, Merde, Voilà, S'il vous plaît, Mon Dieu, Château - jsou docela známé, jiné jsou podobné angličtině (viz níže) či dokonce výrazům v češtině (jako Fantastique či Pardonnez-moi) a hlavně byla většina jasná z kontextu. Slovník na konci knihy jsem objevila až po dočtení, nepotřebovala jsem ho. Ten kdo ho potřebuje, najde ho tam 😉.

Díky Enchantée mi před očima ožila historická Paříž a v hlavě znělo One Day More z Les Miserables (Bídníků), které miluji. Moc se těším na druhý díl... na více magie, více balonů a hlavně revoluce.

Za výlet do Paříže a Versailles, tedy za knihu k recenzi, děkuji MegaKnihy.cz Mrkněte se tam a najděte si svůj vlastní magický svět 🙃😉. Já vám jednoznačně doporučuji podívat se do toho z Enchantée.