Takže, první díl ACOTAR série a to Dvůr trnů a růží je v podstatě převyprávění pohádky o Krásce a zvířeti. 

Feyre je Kráska/Belle. Belle ráda četla. Feyre ráda maluje. Belle měla otce kupce. Feyre má otce, který je zkrachovalým kupcem. V některé z verzí pohádky (třeba jako naše česká Panna a netvor) má Kráska ještě dvě sestry stejně jako Feyre. Tady nám ta podobnost začíná a pokračuje u Tamlina. Tamlin je v tomto příběhu zvíře. Je to vznešená víla (High Lord) Jarního dvora. Je silný a má výbušnou povahu. Oproti Feyre, která je pouze člověk, oplývá magickými schopnostmi a umí se měnit na obludu. No a také byl proklet Amaranthou. Byl mu dán čas na to, aby našel lidskou dívku, který zabije vílu z pouhé nenávisti a která ho bude milovat, ale nesmí ji nic říct. Stejně tak má zvíře v pohádce získat lásku dívky.

Feyre zabije vlka. Tamlin si pro ní přijde a odvede jí do říše víl. Stockholmský syndrom, bla bla.

Kráska a Zvíře je jedna z nejstarších indo-evropských pohádek. Poprvé byla sepsána francouzskou spisovatelkou Gabrielle-Suzanne Bardot de Villeneuve a publikována v roce 1740. Původ pohádky se datuje do 16. století k romanci mezi služkou na francouzském dvoře a mužem s hypertrichózou (nadměrný růst tmavého a silného ochlupení). Tahle pohádka je vlastně o morálním ponaučení, že při výběru manžela jsou jeho vlastnosti důležitější než vzhled. Jakmile Kráska vyzná Zvířeti lásku tak se Zvíře změní v krásného prince a žijí spolu šťastně až na věky. Někdo by mohl tedy tvrdit, že se Kráska obětovala a tak dosáhla svého šťastného konce, byla za svou oběť odměněna. Díky tomu někteří kritici tvrdí, že pohádka Kráska a Zvíře podněcuje ženy k tomu, aby byli submisivní a obětavé.


Se zařazením pohádky (Disney verze) to je trochu složité, ale zjednodušeně můžeme říci, že Kráska a Zvíře se odehrává v 18-19. století. Je to prostě viktoriánská pohádka. Za vlády královny Victorie, takže ve Viktoriánském období (1837 - 1901), bylo rolí ženy být doma a starat se o domácnost, děti a manžela poté co přišel z práce. Obraz ideální manželky/ženy byl nazýván "Angel in the House", tedy "Anděl v domě". Od takové ženy se očekávalo, že bude poslušná a oddaná svému manželovi. Anděl byl pasivní, bezmocný, pokorný, okouzlující, půvabný, soucitný, sebeobětavý, zbožný a především čistý čímž myslím nezkažený.

Feyre občas sice protestuje a bojuje, ale většinou je jí prostě říkáno co má dělat a moc se jí nedaří vzdorovat. Neustále jí ovládají muži, Tamlin a později i Rhysand, protože ani tenhle náš miláček není úplně svatej :-D (tetování, ta vynucená dohoda o týdnech ztrávených s ním).

Nenáviděla jsem pestré šaty, jež se staly mou každodenní uniformou, ale neměla jsem to srdce svěřit se s tím Tamlinovi. Ne když jich tolik nakoupil. Ne když vypadal tak šťastně, když mě v nich viděl.

Nejdřív Tamlin zavře Feyre v hradu, chová se k ní odmítavě, jen jí kupuje věci na malování a to hlavně proto, aby jí udržel uvnitř. Když bude zavřená někde malovat, tak se mu nebude toulat po panství. Pak Tamlin nedělá nic, aby Feyre pomohl proti Amaranthě. A po tom všem co se stalo pod Horou jí začne být posedlý a chovat s obsedantně. Ignoruje její potřeby a pocity až ji nakonec zavře ve svém sídle jako ve vězení. Zavírá jí doma, kupuje jí šaty a chce z ní míst poslušnou ženušku, která nebude jeho rovnocenným partnerem, ale jeho ozdobou, jeho doplňkem.